Recenze: Věra a Vladimír Machoninovi v Berlíně

Málokdy se stane, aby návštěvník výstavy vstoupil do hlavního exponátu a byl opravdu maličký, obklopen skvostným dílem několik podlaží pod sebou a sedm podlaží nad sebou. To se letos na jaře může stát každému, kdo navštíví výjimečně zpřístupněnou stavbu české ambasády v Berlíně, která je hlavní atrakcí komorní výstavy, věnované slavným a významným tvůrcům - manželské architektonické dvojici Věře a Vladimíru Machoninovým.

Navštivte exponát, který stojí za to!

Kromě exteriérů, které jsou příkladem reakce někdejšího východního bloku na architektonický styl brutalismu, nabízí velvyslanectví (realizované v letech 1975-1978) zachovalé dobové interiéry ze 70. let a design vrcholné fáze normalizace.

Kurátoři Pavel Směták, Klára Pučerová a Radka Sedláková využili několika drobných prostor v blízkosti vrátnice v přízemí budovy pro fotografickou a nákresovou prezentaci díla autorů. Malé kulaté hovorny nechali hovořit samy za sebe, osvětlením zdůraznili kvalitu mobiliáře, stolní desky pak posloužily jako nečekané výstavní panely. Fotky a projekce vytvořily jakýsi aperitiv k návštěvě hlavního exponátu, k prohlídce impozantní a pietně dochované budovy, která byla dokončena před třiceti lety. Připomenuli neprávem opomíjené dílo a snažili se otevřít oči i okolnímu světu.

Výstava je součástí ojedinělé české invaze k našim severním sousedům, protože právě v těchto týdnech mají možnost Berlíňané poznávat soudobou českou architekturu na pěti souběžně otevřených zajímavých výstavách sdružených v projektu Archiczech: New Face of Prague, Zelená architektura, Intercity: Berlin-Praha, Generace + a Machoninovi.

Výrazné brutalitní stavby manželů Machononových z počátku sedmdesátých let tvoří dnes zcela neopominutelnou masivní součást kvalitního dědictví české moderní architektury. Někdy může být sporné jejich urbanistické zasazení (Thermal Karlovy Vary), ale stavby samotné jsou neopominutelnými součástmi českého kulturního dědictví. Navíc proces jejich stárnutí-dozrávání až překvapivě potvrzuje jejich výjimečnost a originalitu.

I další budovy, sezonně nenáviděné a pomlouvané, přinesly určitý nový pohled a zajímavou odnož tváře českého architektonického myšlení v dobách velmi, velmi nepřejících, charaktery lámajících. Dnes už je jasné, že Thermal, Dům bytové kultury, Kotva a berlínská ambasáda jsou monumenty velmi pečlivě, věrně ale také svérázně a originálně obrážející dobu svého vniku a její zásadní rozpornost.

Odborníci žasli… 

Poučení historici architektury a studenti světových architektonických škol berlínskou budovu samozřejmě znali - byla snad jedinou novostavbou, která v NDR za něco opravdu stála, vymykajíc se neuvěřitelné upadlé estetice státu dělníků a rolníků. Kvality stavby, koncepce interiérů a mobiliáře vzbudily údiv u početného, mnohasethlavého vernisážového publika, tvořeného převážně odborníky i samotnými berlínskými architekty; při své první návštěvě budovy nešetřili slovy uznání a překvapení.

Otevření budovy zájemcům není nic obvyklého, dokonce bych si dovolil tvrdit, že je ve světě zcela výjimečnou událostí, ambasády prakticky nikdy a nikde přístupné nejsou. Česká ambasáda touto akcí pokračuje v naplňování principu tzv. veřejné diplomacie, která se snaží otevírat širší veřejnosti a propagovat dobré jméno vlasti i mimo striktně diplomatické prostředí.

Byl to dobrý krok, možná ten nejvíce překvapující v době našeho předsednictví Evropě - kladný příklad kvality českého myšlení, prosazujícího se i v dobách s omezenou komunikační kvalitou. Využít doby trvání výstavy k její návštěvě a zejména pak zhlédnutí ambasády  je právě teď vhodné, nebude se totiž opakovat!

Archiczech, Berlin, 26. 3.-7. 5. 2009