Besser by rád přesvědčil UNESCO o zachování točny

Praha – V pondělí 31. října se sešla pracovní komise, kterou jmenoval ministr kultury Jiří Besser, aby projednala otázky kolem existence či zániku otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Nynější podoba točny v zámeckém parku vadí Výboru světového kulturního dědictví UNESCO, který několik let žádá její odstranění. Podle památkářů ruší autentický prostor barokní zahrady a Česká Republika by měla do 1. února 2013 předložit zprávu o stavu ochrany památkových objektů v Českém Krumlově a o plnění požadavků organizace. Pracovní komise ministra Bessera by ráda točnu zachovala na stávajícím místě, ale v jiné podobě.

Ministr kultury v rozhovoru pro ČT24 informoval, že v komisi jsou zastoupeny všechny zainteresované strany. Za Jihočeský kraj pan hejtman Jiří Zimola, za České Budějovice primátor Jutaj Thoma, za Český Krumlov starosta Dalibor Carda, všichni jmenovaní ještě doplnili složení o svého spolupracovníka, dále je v komisi ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a pracovníci z ministerstva kultury, jakož i ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták.

Komise připravuje nový projekt, který předpokládá zachování točny. Jakou podobu však by měla mít, je stále v jednání. „Dnes jsme dolaďovali některé konkrétní body, jak dále postupovat. UNESCO svůj postoj nemění – Česká republika má do roku 2015 točnu odstranit. Zásadní změna tkví v tom, že ministerstvo kultury ukončí lež ČR vůči organizaci UNESCO, kdy se stále tvrdí, že se jedná o stavbu dočasnou a žádá se o odklad jejího zrušení. Od roku 2003 existuje materiál, který hovoří o opravě a rekonstrukci barokní zahrady, my bychom chtěli z tohoto materiálu vyjít, s tím, že bude točna zachována na stávajícím místě, ale ne ve stejné podobě,“ upřesnil usilování komise ministr.

Rozhovor s ministrem kultury Jiřím Besserem (zdroj: ČT24)

Podle jeho slov jsou již známy termíny vypsání architektonické soutěže na „polidštění točny“. V zadání by též neměla chybět podmínka vybudování zázemí pro umělce tak, aby tím netrpěl zámeček Belárie, jako dosud. V současné době je již zpracován projekt, který řeší celkovou barokní stavby.

"Příští rok v červnu dojde k výrazným změnám ve výboru UNESCO, kdy nastoupí jeho nový předseda. Dnes jsme též domluvili diplomatický postup. Prvním krokem bude pozvání nového výkonného výboru i jeho předsedy, tak, aby se mohli podívat na fungování točny v Zámecké zahradě v plné sezóně. Jsem přesvědčen, že si všichni zainteresovaní zaslouží vytvoření trvalého řešení, nikoli prodlužovat současnou agonii,“ uzavřel rozhovor ministr kultury Jiří Besser.

Barokní zámecká zahrada na ostrohu za zámkem i letohrádek Belárie pochází ze 17. století. Letohrádek, který je nepochybně jednou z nejkrásnějších zahradních staveb u nás, však získal dnešní rokokovou podobu až při úpravách podle projektu Andrease Altomonteho za Schwarzenbergů v padesátých letech 18. století. Krátce před tím vznikla na rozhraní dvou zahradních teras nádherná kaskádová fontána se sochařskou výzdobou a dvouramenným schodištěm.