Lukáš Hurník: Händel napsal melodii a člověk žasne

Praha - Od smrti jednoho ze tří největších mistrů vrcholného baroka, anglického hudebního skladatele a varhaníka německého původu Georga Friedricha Händela, uplynulo 250 let. Jeho hudba se vyznačuje strhujícím životním optimismem a dodnes se oblíbená a často hraná. Ceněná je zejména skladatelova široce klenutá a působivá melodika italského typu, barvitá harmonie a svěží invence. Jeho hudba pronikla i do fotbalu: upravená část skladby Kněz Zadok z roku 1727, kterou napsal pro anglického krále Jiřího II., je od roku 1992 oficiální hymnou fotbalové Ligy mistrů.

„V baroku je trojhvězdí: Vivaldi, Bach, Händel. Vivaldi vymyslel houslový koncert a další formy, jeho hudba je čistá, až průzračná. Bach dotáhl hudbu do nejkomplikovanějších mezí a Händel je vůbec prvním melodikem, který neobaloval melodii protihlasy,“ říká ředitel ČRo 3-Vltava Ilja Hurník. 

Německo-Itálie-Anglie 

K nejznámějším dílům „kosmopolity“ Händela, jenž se narodil v Německu, vzdělal se v Itálii a většinu života pak prožil v Anglii, patří oratorium Mesiáš či orchestrální suity Vodní hudba a Hudba k ohňostrojům. Syn zámožného lékaře a dcery luteránského pastora se narodil 23. února 1685 v Halle nad Sálou a v mládí upustil od studií práv. Anglii si zvolil za svou druhou vlast, těšil se zde uznání a obdivu, ale musel se i vyrovnávat se zdravotními potížemi (v roce 1751 oslepl). 

J. S. Bach se narodil o měsíc po Händelovi ve vzdálenosti 150 km. „Věděli o sobě, tehdy existoval koloběh notových materiálů, nikdo si nelámal hlavu s autorskými právy,“ vysvětluje Hurník. Bach obdivoval Händelovy  kantáty.

Za 74 let svého života skladatel vytvořil celkem 612 skladeb, z toho 42 oper, 29 oratorií a množství instrumentálních a komorních skladeb. Z oper je známá například jeho první Almira či Xerxes, k nejpůsobivějším oratoriím s velkolepými sbory a dokonalou polyfonií hlasů patří vedle Mesiáše kupříkladu Janovy pašije, Saul, Izrael v Egyptě či Juda Makabejský.

Cit pro show 

„Byl to ohromě energický člověk a používal svoje schopnosti k tomu, aby uspěl. Byl schopen velké show: když se mu jako divadelnímu řediteli pohádaly dvě primadony na jevišti uprostřed představení, vzal velký buben a jejich hádku rytmicky doprovázel na buben,“ říká Hurník. 

Händel zemřel 14. dubna 1759 v Londýně, pochován byl ve Westminsterském opatství. „Barokní hudba nevymizela, všichni ji studovali, třeba v Mozartovi je na každém kroku. Zpátky na jeviště ho přivedl Felix Mendelssohn-Bartholdy. Dnes posloucháme jeho hudbu dokonce pozorněji, než v baroku,“ uzavírá Hurník.