Recenze: Gran Torino - starý bourák v nové době

Clint Eastwood je legendou filmového plátna o sobě. V poloze herecké vytvořil bezpočet svérázných typů s nekompromisním postojem vůči bezpráví, připomeňme alespoň sérii kriminálek o drsném Harrym nebo řadu tzv. spaghetti westernů Pro hrst dolarů (1964) a Pro pár dolarů navíc (1965). Jako režisér je navíc držitelem 2 Oskarů za filmy Nesmiřitelní (1992) a Million Dollar Baby (2004) a tvůrcem bezpočtu dalších skvělých filmů. Nyní je mu 78 let a přichází s titulem, ve kterém nejen hraje, ale navíc ho i režíruje.

Lid vs. Walt Kowalski

Walt Kowalski je osamělý zatrpklý veterán z korejské války, žijící ve světě, kterému nerozumí a který nemá rád. Vlastní rodina čeká, až bude konečně dědit tu trochu, co se Waltovi podařilo za dlouhý život získat. A navíc ho stále obtěžují „ty žlutý rákosníci" od vedle. Waltův život se zpravidla odehrává na verandě malého rodinného domu s plechovkou piva v ruce. Koneckonců, co mu také v jeho věku a situaci zbývá…

Věci se dají do pohybu v okamžiku, kdy se mu kdosi pokusí ukrást z garáže chloubu jeho majetku, kterým je výstavně ošetřený automobil -  veterán Gran Torino z roku 1972. Ve Waltovi se probudí bojovné pudy válečného veterána a schopnost postavit se záludným protivníkům a především sám sobě tváří v tvář.

Film Gran Torino je velmi upřímný. Především je o osamělosti stáří a neschopnosti navázat kontakt se současným světem. Walt Kowalski se totiž vyjímá ve srovnání s mladšími generacemi podobně jako jeho stylový bourák Gran Torino mezi unifikovanými kraksnami současných silnic. Je krásný a svým způsobem jedinečný, i když staršího roku výroby.

Dojem hrdinovy izolace posiluje i jeden z nejsilnějších motivů příběhu - situace pokrytecké rodiny, které záleží více na Waltově majetku, než na něm samém. Ačkoliv se nám zpočátku zdá, že vina je na straně mrzoutského hrdiny, kterému není nic dost dobré, brzy se ukazuje, že se jedná spíše o postoj tvrdohlavého vzdoru vůči pohrdání ze strany jeho mladších rodinných příslušníků. On totiž ještě nepatří do starého železa, kde by ho syn a především jeho manželka nejraději viděli. Walt není zlý, prostě ho to všechno jenom štve. V tu chvíli si Kowalski získá naše sympatie - z původně negativního hrdiny ve stylu nabručených starců, jaké potkáváme v nekonečném počtu na ulicích, se vyklube člověk, a zajímavý člověk.

I tato situace podtrhuje hrdinovo odtržení od reality nejen se současností, ale i v rámci své vlastní rodiny. Kdo by v tu chvíli řekl, že jeho největším přítelem se stane ten „žlutej rákosník od vedle, kterej se mu pokusil ukrást auto." Film Gran Torino je totiž především o tom, že přátele zpravidla nalézáme zcela jinde, než bychom to čekali a ti, kdo se zdáli nejdál, mohou být nejblíž.

Dalším motivem filmu je rasová otázka soužití rozdílných etnik, v současnosti ožehavé téma. Připomeňme třeba jen aktuálně neřešitelný konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Film velmi přímým a přitom srozumitelně moudrým způsobem ukazuje, že problém je spíše v lidech než rasách navzdory tomu, že řada jedinců se snaží rasovou nevraživost zneužít ve svůj prospěch. Walt Kowalski v Eastwoodově podání proto působí jako pevný solitér, který ač se zdá být rasově nesnášenlivý, svým smyslem pro spravedlnost nakonec bezpečně oddělí zrno od plev. A to tak, že zůstane jen zrno.

Aby toho nebylo dost, Gran Torino je také filmem o vztahu mezi otcem bez syna a syna bez otce. Starý muž se tím vlivem mladě otevírá světu, zatímco mladý zraje a stává se zralým. Waltovu smíření se světem odpovídá jedna ze závěrečných scén, kdy se po neustálém odmítání rozhodne vyzpovídat otci Janovichovi. Tento pastor za hrdinou neustále dochází, protože slíbil Waltově zesnulé manželce, „že se o něj postará." Hrdinovo smíření se světem a především se sebou samým vyvrcholí v překvapivé závěrečné scéně konečného zúčtování…

Starý bourák v nové době

Film Gran Torino je výjimečný v každém směru. Nabízí především závažný scénář bez touhy šokovat s úsporností bez nutkání spěchat. A dále je zde samozřejmě Clint Eastwood, kterého jsme ještě nikdy neviděli pohrávat si s takovým nadhledem nejen s úvahami nad stavem současného světa, ale především nad sebou samým. Je pastvou sledovat hercovo výrazivo se škálou od tvrdě zakyslých ksichtů plných hnusu až po účastnou citlivost, s jakou pomáhá bližnímu svému, i když by se na to mohl vykašlat jako většina ostatních. Nejsilnějšími okamžiky jsou ale pohledy herce do sebe sama, kdy Kowalski kritizuje Walta a Eastwood Clinta. Jedná se o lidsky neobyčejně upřímnou výpověď o vlastní přiznané nedokonalosti, představenou přímo a bez příkras. Film jako by v těch okamžicích přestával být hraným a stával se dokumentem o životě jednoho člověka, možná člověka obecně.

A právě proto hodnotím tento starý bourák v nové době jako jeden z nejlepších filmů za uplynulý rok. Prostě Gran Torino, co dodat?

Celkové hodnocení: 100%

Gran Torino
Gran Torino
Více fotek
  • Gran Torino autor: Warner Bross.Entertainment s.r.o., zdroj: Warner Bross.Entertainment s.r.o. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/813/81285.jpg
  • Gran Torino autor: Warner Bross.Entertainment s.r.o., zdroj: Warner Bross.Entertainment s.r.o. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/813/81282.jpg