Starý královský palác bude brzy jako nový

Praha - Rekonstrukce Starého královského paláce na Pražském hradě vstoupila do poslední fáze. Restaurátoři pracují nyní hlavně v interiérech, některé z nich budou proto kvůli tomu přes léto uzavřené. Opravy v paláci, který denně navštíví až sedm tisíc lidí, trvají už pět měsíců. Celou sezonu bylo nepřístupné Ludvíkovo křídlo a letos v předjaří byl uzavřen i Vladislavský sál, který byl ve své době největším světským klenutým sálem na světě.

„Restaurovala se zde jednak klenba, jednak podlaha, která - jak možná málokdo ví - je historická, z konce 18. století,“ uvedla Ivana Kyzourová z prezidentského odboru památkové péče. Při opravách podlahy byly pod dřevěnými deskami objeveny stovky drobných předmětů - mince, šperky, hrací kostky, dokonce i kružítko nebo dýmka -, které lidé v sále poztráceli za dobu několika set let.

Restaurování Nových zemských desek přes prázdniny

Většina místností a sálů Starého královského paláce je po pěti letech oprav zase v plném lesku a veřejnosti přístupných. Poslední etapa začala v místnostech Nových zemských desek, kde jsou erby nejvyšších úředníků tohoto úřadu. Milovníci heraldiky tu najdou jedinečný soubor erbů české šlechty od 17. do 18. století. Od začátku května je ale přístup do těchto částí Hradu omezen.

„Hlavní zásah, který tu probíhá, je čištění. Provádí se šetrně houbami. Následuje fixáž původní barevné vrstvy, která se odlupuje od podkladu,“ vysvětlila restaurátorka Kateřina Krhánková. Restaurátoři také opravují skříně, v nichž byly uloženy zemské desky se seznamem majetku obyvatel království.

Do budoucna by už opravy neměly návštěvnický provoz nijak omezovat. Celý Starý královský palác si budou moci návštěvníci prohlédnout už v září. „Je jasné, že údržba musí probíhat kontinuálně, to je i základ památkové péče. Je založena na preventivní údržbě, kterou se předejde větším poškozením,“ uvedla ještě k rekonstrukcím na Hradě Ivana Kyzourová.


Starý královský palác byl založen na konci 9. století. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes. Karel IV. vybudoval na místě románské stavby v 1. polovině 14. století gotický palác s klenutým reprezentačním prostorem a pásem arkád na severní straně.

Celých osmdesát let bouřlivého 15. století byl palác opuštěn. Po roce 1483 se na Pražský hrad vrátil král, Vladislav Jagellonský, a zahájil poslední velkou přestavbu paláce. Vznikl při ní velkolepý slavnostní Vladislavský sál, jehož architekt, Benedikt Ried, spojil umění pozdní gotiky s prvky nastupujícího renesančního slohu.

Po nástupu Habsburků na český trůn byly sály Starého královského paláce využívány pro korunovační slavnosti a sněmy, jako jednací sály, úřadovny a depozitáře. Funkce Vladislavského sálu byla zachována dodnes - jen dříve se zde konaly korunovace králů, dnes se tu inaugurují prezidenti.