Pocta Zuzaně Navarové pod bílým šapitó

Praha - Poctu Zuzaně Navarové vzdává její první kapela Nerez několika koncerty. Od 15. do 18. června s ní zavzpomínají na výjimečnou zpěvačku, skladatelku a textařku i další hudebníci, které každý večer doprovodí některý ze speciálních hostů - Marie Rottrová, Vlasta Redl, Toxique, jejichž zpěvačka Klára Vytisková vystupuje na Poctě Zuzaně Navarové s Nerezem, a Bratři Ebenové. Každý zazpívá některou z Navarové písní ve své úpravě. Koncerty k jejím 50. nedožitým narozeninám se konají v bílém šapitó na Žižkově.

Putovní festival Šapitó 2009 propojuje hudbu, divadlo a cirkusové umění. I představení k poctě Zuzany Navarové, která jsou hlavní událostí letošní sezony Šapitó, budou prý okořeněna romantikou dávných dob cirkusů a akrobatickými čísly.

Šapitó míchá žánry, stejně jako Zuzana Navarová - inspiraci hledala ve folku, latině, romském folkloru nebo třeba židovském klezmeru. Zaslechnout v jejích písních bylo možné kromě češtiny i romštinu, jidiš, ruštinu, dokonce zpívala i kečuánsky.

„Mezi zpěvačkami vynikala muzikalitou. Její síla byla ve spojení všech těch složek - hudby, textu a zpěvu,“ říká o Zuzaně Navarové hudební publicista Jiří Černý. Začínala na počátku 80. let jako holka s kytarou ve skupině Nerez, společně se Zdeňkem Vřešťálem a Vítem Sázavským. „Potkali jsme se na jednom večírku. Já jsem psal písničky, Zuzana taky a Víťa nám do toho mluvil. A tak úplně přirozeně vzniklo takové autorské trio,“ vzpomíná Vřešťál.

Video Reportáž Martiny Čurdové
video

Reportáž Martiny Čurdové

Posluchači i kritici si Nerezu rychle všimli. „Byli muzikantsky nároční, vůbec ničím se nepodbízeli,“ vysvětluje Černý. O deset let později se členové Nerez začali rozcházet každý svou hudební cestou. Navarová v roce 1992 vydala své první sólové album Caribe. Poté se dala dohromady s kolumbijským písničkářem a kytaristou Ivánem Gutiérrezem. Založili - ještě s baskytaristou Karlem Cábou - uskupení Tres.

Později se kolem dvojice Navarová-Gutiérrez vytvořila skupina Koa. S ní Zuzana hrála až do roku 2004, kdy podlehla rakovině. Koa pro ni znamenala šťastné tvůrčí období. Propojovala různé žánry a etnické vlivy, psala hudbu a jedinečné texty. A vydala svá nejlepší alba: Skleněná vrba, Zelené album a v roce 2001 Barvy všecky, za které získala výroční cenu Anděl.

Poslední album - Jako Šántideví - nahrála v roce 2003. V roce 2005 vyšel ještě výběr z jejích písní - Smutkům na kabát.