NG představuje Ameriku „k sežrání“

Praha - Národní galerie v Praze připravila pro návštěvníky Schwarzenberského paláce nový grafický kabinet, ve kterém představuje alegorické podoby Nového světa na grafikách ze 16. až 19. století. Výstava na Hradčanském náměstí nazvaná "Amerika k sežrání" zachycuje proměnu evropského - většinou stereotypního - pohledu na Nový svět. Potrvá do 26. října.

Sbírka grafiky a kresby NG uchovává kolem 300 tisíc grafických listů a přibližně 60 tisíc kreseb vzniklých od středověku do současnosti. Mezi nejstarší díla patří příklady středověké knižní malby nebo počátků grafické tvorby, evropská renesanční grafika a kresba či kolekce manýristických kreseb. Umělecká díla na papíře jsou citlivá na klimatické a světelné podmínky a lze je vystavovat jen omezeně v mírném osvětlení a po přesně ohraničenou dobu. NG tedy připravuje krátkodobé malé výstavy grafik a kreseb, grafické kabinety, které doprovázejí dlouhodobé expozice.

Idyla, která se musí vykořistit 

Amerika stojí od roku 1492 ve středu zájmu Evropanů, ve vztahu vzájemného vlivu a ovládání. Výstava ukazuje, jaké podoby měl Nový svět v grafickém umění již krátce po svém objevení Evropany. Grafika tehdy zároveň byla svou povahou reprodukce nástrojem popularizace a masového rozšiřování zobrazeného. V raných grafikách je Amerika chápána jako místo původní, nezkažené civilizace, stojící v protikladu k upadající Evropě. Tento způsob pohledu se vyvíjel paralelně s koloniální rétorikou, která pomocí ideologických proklamací podporovala a ospravedlňovala násilné osidlování jednotlivých oblastí. Vystaveny jsou proto rytiny z cyklů nových objevů a cest, zaměřujících se na motivy divošství včetně kanibalismu a jejich ideologických vyznění.

Představeny jsou i alegorické podoby Nového světa, rozšiřované grafickými technikami zejména v 17. a 18. století, a jejich proměny. V mnoha případech grafika reprodukuje díla monumentální povahy, personifikace bohaté „zlaté“ Ameriky z freskové výzdoby nebo sochařské tvorby.

V první polovině 19. století rostl zájem o etnografické a přírodopisné poznání Ameriky. Cestopisy doprovázel bohatý materiál ilustračních kreseb a rytin, zachycujících především domorodé obyvatelstvo. Tyto práce se od starších grafik liší zvýšeným úsilím o věrnou dokumentaci a objektivní zachycení reality. I ony však pracují s určitými stereotypy koloniálního diskursu a jejich objektivita je pouze zdánlivá.