Zbraslav prodlužuje - do konce září

Praha - Původně ohlášený termín uzavření stálé expozice Národní galerie Asijské umění, která je umístěna na zámku Zbraslav, se odkládá o více než dva měsíce. Důvodem je mimořádný zájem návštěvníků. Posledním dnem, kdy návštěvníci mohli spatřit aktuální výstavy i stálou expozici orientálního umění, měl být 6. červenec; tato možnost nyní potrvá do 30. září. Termín je podle galerie finální, další prodloužení z důvodu stěhování expozice a přípravy nové expozice v prostorách paláce Kinských na Staroměstském náměstí již nebude možné.

„Uzavření expozice bylo průběžně oznamováno od ledna 2009, mimořádný nárůst jsme registrovali po zahájení výstavy Japonské vize krajin, která měla být závěrečným výstavním projektem Sbírky orientálního umění v prostorách zbraslavského zámku“, řekla tisková mluvčí Národní galerie Petra Jungwirthová. V květnu 2009 se návštěvnost expozice dokonce ztrojnásobila. 

Zbraslavské sbírky budou opět k vidění od prosince tohoto roku pod názvem Umění antiky a orientu v paláci Kinských. „Je to dlouho plánovaný krok, se kterým počítáme od samotného začátku. Expozice na zámku Zbraslav měla svůj význam a splňovala kritéria nastolené koncepce v určitém období. Ale situace se změnila, nyní považujeme udržování chodu expozice vzdálené od centra za neekonomické,“ uvedl k tomuto kroku ředitel Národní galerie Milan Knížák.

Krajiny, nábytek, horory 

Speciální červencová akce s názvem Rozloučení s expozicí se rovněž posouvá na září. V současné době mohou návštěvníci zámku Zbraslav vedle expozice orientálního umění zhlédnout například výstavu Japonské vize krajin, která začala v březnu letošního roku, nebo výstavu fotografií Zdeňka Thomy nazvanou Na čajové stezce/ Fotografie čajových kultur Asie.

Nově je na zámku Zbraslav k vidění další výstava, nesoucí název Orientální interiéry. Poprvé po 57 letech od vzniku Sbírky orientálního umění Národní galerie představuje soubor nově zrestaurovaného orientálního nábytku, který původně tvořil součást zámeckých interiérů české šlechty. Jde především o čínský nábytek z 18.-19. století, který se díky bohaté řezbě, prolamování a mřížkování a tvarové eleganci stal velkou módou v Evropě již v době pozdního baroka a rokoka. Kromě klasických čínských židlí, etažérů a sekretářů z palisandrového nelakovaného dřeva návštěvníci zhlédnou i skupinu figurálními reliéfy zdobeného, rumělkou lakovaného a zlaceného nábytku z 19. století - palácové křeslo, polychromovaný paraván, skříň a stůl. Japonský nábytek představuje černě lakovaný a bohatě prořezávaný nábytek zdobený perleťovými a slonovinovými intarziemi s náměty „květin a ptáků“ a zlatým reliéfním lakem makie. Islámské umění jemné ornamentální intarzie zastupují majestátní dveře egyptské mešity, čtecí pulty pod korán a drobnější stolky a taburetky. Výstava je doplněna dočasným darem pěti vzácných artefaktů z Národního muzea Koreje v Soulu.

V srpnu začne poslední zbraslavská výstava, nazvaná Japonské horory. Netradičně představí duchy a strašidla v japonské malbě a grafice 18.-19. století; už od 18. století se v Japonsku vydávaly dřevořezové ilustrované knihy se strašidelnými příběhy zvanými kaidan. V nich se populární formou vyprávěly legendy a pověsti o strašidlech, duších zavražděných žen, bludných mniších, zlých skřetech z hor, bojovných pavoucích, zázračných hadech, ukrutných vodnících a jedovatých žabách, v nichž kulminovala středověká tradice potulných vypravěčů, zaznamenaná písemně jen v libretech her nó či v pohádkách otogibanaši. V 19. století se tyto příběhy ocitly na scéně divadla kabuki i ve výtvarném zpracování na samostatných grafických listech tištěných technikou dřevořezu. V malbě hororů excelovali zejména Kunijoši, Kunisada a Jošitoši, kteří tvořili celé série ilustrací jak příběhů starých, tak krváků a duchařin ze současné doby.

Bonsaj
Bonsaj