Jana Štěpánková nepadla daleko od stromu

Praha – Herečka Jana Štěpánková oslavuje 6. září 75. narozeniny. Širokou popularitu získala zejména jako představitelka vtipných až sarkastických intelektuálek v televizních seriálech, přestože její srdce patřilo vždy spíše divadlu. Jeden dárek k narozeninám dostala Štěpánková už s předstihem – prezident Václav Klaus ji předal minulý týden Zlatou plaketu za mimořádný přínos jejímu oboru.

„Uděluji ji osobnostem, které v naší zemi něčeho mimořádného ve svém oboru dosáhly a staly se veřejným majetkem,“ řekl prezident. Upozornil, že tato kritéria Štěpánková stoprocentně splňuje i tím, že ji má spousta lidí zafixovánu z jejích nesčetných rolí. „Přejme, aby tomu tak bylo i nadále,“ dodal Klaus.

Jana Štěpánková pochází z herecké rodiny. Umělecké geny podědila po rodičích – herci pražského Národního divadla Zdeňku Štěpánkovi a Eleně Hálkové, vnučce básníka Vítězslava Hálka. „Ať se ale jmenujete jakkoli, jméno je vám na jevišti úplně k ničemu… I režisér by byl sebevrah, kdyby vás obsazoval jen podle slavného jména,“ tvrdí Štěpánková.

Jogínka i Marie Stuartovna

V hereckých stopách šli i její nevlastní bratři – Martin a Petr. Z umělecké branže byl také její manžel – režisér Jaroslav Dudek. Obsadil ji do role jogínské matky „raubířů“ v prvním českém sitcomu Taková normální rodinka. Režíroval také seriál Nemocnice na kraji města, v němž si Štěpánková zahrála doktorku Královou.

K této roli se vrátila ještě dvakrát, v obou pokračováních Nemocnice. Před kamerou debutovala v roce 1952 v dramatu Otakara Vávry Nástup. Celkem vytvořila přes šedesát televizních rolí, hrála mimo již zmíněných také v seriálech Synové a dcery Jakuba skláře nebo v novější Návsi a také v řadě filmů – Dva lidi v zoo, Strašidla z Vikýře či Ďáblova lest.

Především se ale vždy cítila být divadelní herečkou. Plných třicet let své umělecké dráhy spojila s pražským Divadlem na Vinohradech. Nikdy prý nehrála ráda naivky ani netoužila po Shakespearově Julii. Ztvárnila například Janu z Arku v Anouilhově Skřivánkovi, Lízu v Pygmalionu, Iokasté v Oidipovi. Slavná byla její Emilia Marty ve Věci Makropulos a ve hře Ať žije královna! její vinohradská Marie Stuartovna.

Po skončení vinohradského angažmá si Jana Štěpánková dala od divadla delší pauzu a věnovala se televizní a filmové práci. Koncem roku 2008 přijala roli v pražském Divadle Na Jezerce a na divadelní prkna se vrátila ve hře Paní plukovníková.

Vydáno pod