Od roku 1945 padáme šupem dolů

Praha – V nakladatelství Mladá fronta vychází kniha spisovatele Rudolfa Čechury s názvem Namydlená šikmá plocha. Román o době zprvu plné nadějí, z nichž mnohé postupně vyhasínají, zpracovává atmosféru prvních tří poválečných let a za pomoci literární zkratky obsáhne události až do roku 1995. Do velkých dějin se prolíná i půlstoletí dramatických změn města Mostu, pro pozdější dobu obecně příznačných.  

V prvních dnech května 1945 se do Mostu vrací mírový život. Přijíždějí zatím nuceně vystěhovaní hraničáři, organizuje se odsun Němců, občas se ještě ozve střelba, budoucí národní správci si vybírají německý majetek – nemovitosti, dílny, výrobny.

Dva mladí kamarádi, Václav a vypravěč jejich společného příběhu Jan, vstupují do Revoluční gardy, z níž se už v létě formuje Sbor národní bezpečnosti. Co jim přinese budoucnost? Rozdělí je únor 1948. Václavova kariéra rychle stoupá, Janovy osudy napovídá titul knihy.

Rudolf Čechura ( *1931)

vydal až dosud přes dvacet knih. Dobrou polovinu tvoří literatura pro děti – jeho Maxipes Fík baví malé čtenáře už druhé generace. Totéž platí o seriálu povídek Dr. Sherlock Holmes v Čechách, vysílaných v populárním rozhlasovém Meteoru. Podmínkou každé zápletky byl přírodovědný nebo technický poznatek, na který musel autor – původně učitel, pak redaktor časopisu Věda a technika mládeži a ještě později (nedobrovolně) spisovatel z povolání – fabulovat sherlockovský příběh.

Dalším Čechurovým žánrem jsou detektivky pro dospělé – poslední z publikovaných, nazvaná Jako zvíře, vyšla v roce 2007. Vedle oddechových knížek však průběžně píše prózy o životních peripetiích mužů – zhruba svých vrstevníků – v letech padesátých, šedesátých až dnešních, které směly být vydány až po roce 1989. Patří sem Šperhák (vyd. 1996), Pestrý život (2004) a rovněž Namydlená šikmá plocha, svým závěrem vyvolávající v čtenáři hluboké citové pohnutí.