Louny - Výstavu ke svým budoucím narozeninám uspořádal sám sobě lounský výtvarník Václav Jíra. Sedmdesát let mu bude až v prosinci, ale už nyní, do 28. října, vystavuje v lounském Vrchlickém divadle své strojky a obrazy. Se stejným nadhledem s jakým pojal oslavy kulatých narozenin, vytváří totiž i svá umělecká díla. Z věcí, které jiní vyhazují, skládá s nekončící fantazií nápadité strojky, jako je například hrací kufr. Dohromady už sestavil podobných exponátů na dvě stě. Chce především potěšit ostatní lidi.
Václav Jíra hledá inspiraci v železných nedělích
„Probudí se v nich najednou taková dětská radost, a to mě dělá strašně dobře,“ vysvětluje Jíra. Za pravdu mu dává i kurátor výstavy ve Vrchlickém divadle Vladimír Drápal. Lidé se prý nejprve ostýchají, ale jakmile se výtvarníkovy strojky rozběhnou, vyvolají nadšené redakce. „Je to pozitivní umění,“ tvrdí kurátor.
Strojky slouží Václavu Jírovi jako inspirace. Maluje jejich plánky na velkoformátová plátna. Předlohy k obrazům pak většinou slisuje. „A zase dostávají novou dimenzi, je z nich reliéfní strojek,“ poznamenává. Obdivovatelé jeho děl ale nemusí zoufat, nápady na další bláznivé kousky Václavu Jírovi hned tak nedojdou.
Reportáž Jana Stuchlíka (zdroj: ČT24)
Dílo Václava Jíry zahrnuje krajinářské a figurální obrazy. Nejoriginálnější částí jsou strojky, k nimž se vážou obrazy – plány strojů. Své představy v tomto směru rozvíjí od poloviny šedesátých let souběžně s evropským proudem nového realismu.
Byl okouzlen nálezy na skládkách nebo při železných nedělích, kdy lidé vyhazovali nejrůznější předměty. Jeho strojky mají vždy svou funkci, pohybují se, kreslí a malují. Do jeho díla se promítá absurdita současné doby, lehká ironie a osobitý smysl pro humor. /Z textu Vladimíra Drápala/
Vydáno pod