Až budu velký, budu hvězdářem

Praha – Proniknout do tajemství vesmíru, a odpovědět tak na zvídavá „proč“, pomůže útlá knížka Astronomie pro děti, kterou dnes pokřtil astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Určena je dětem ve věku pět až osm let. Jejími autory jsou Grygarovi pokračovatelé v popularizaci astronomie. Mladí astrofyzici David Ondřich a Michael Prouza pozoruhodnou knížku připravili společně s výtvarníci Evou Petržílkovou.

„Je to kniha pro zvídavé děti. Umožňuje, aby se dozvěděly odpovědi v jednoduché formě, ale současně aby si mohly položit i složitější otázky. Pětiletým dětem budou muset rodiče trochu pomoci, ale i ty, které ještě neumí samy číst, mohou využít grafických skládaček nebo hádanek,“ domnívá se Grygar.

Nejvíce se líbí černá díra

Podle autorů bylo na projektu nejtěžší najít formu, která by byla pro děti přitažlivá, a přitom nezkreslovala obtížně sdělitelná fakta o vesmíru. Knihu „testovali“ na dětech pracovníků Fyzikálního ústavu Akademie věd. Ohlasy byly velmi kladné, největší úspěch prý jednoznačně sklidil obrázek černé díry.

To autory potěšilo, protože nakreslit to, co není vidět, je oříšek. Velkou zásluhu na konečné podobě knihy má ilustrátorka Eva Petržílková, která o astronomii na začátku nevěděla vůbec nic. Autoři jí museli každou svou představu pečlivě vysvětlovat, a i díky tomu vznikaly obrázky, které jsou dětem opravdu srozumitelné.

Podle Grygara jde o šťastný pokus, jak nejmenším zprostředkovat tak složitou vědu, jakou astronomie je. „Vymysleli dobrou fabuli: Malá holčička Terezka ještě nesmí na hvězdárnu, protože večer musí malé děti spát. Najde se ale skřítek, který jí to umožní a provede ji celou astronomií od Slunce a Měsíce až po vzdálené galaxie,“ prozradil základní příběh knihy.

Martin a hvězda

Publikace, která vychází v Mezinárodním roce astronomie, vyšla jako speciální číslo časopisu Astropis. Zájemci si ji mohou objednat na adrese časopisu za cenu poštovného. K dostání bude ale především za symbolickou cenu na hvězdárnách. „Na hvězdárnách mívají krásné pořady pro děti předškolního nebo lehce školního věku, takže tahle knížka není zas tak úplně solitér. Vychází z velké zkušenosti v popularizaci astronomie pro nejmenší, což je věc velice těžká, ale také vzrušující. Protože když se nám je podaří oslovit, budeme mít za dvacet pět let vynikající hvězdáře,“ předpokládá Grygar.

Jeho domněnku potvrzuje i jeho první kmotrovská zkušenost ze křtu dětské knížky o astronomii: „Jeden můj přítel, básník Miloslav Topinka, měl syna, kterému chtěl přiblížit astronomii. Vyznal se v ní, byl to takový novodobý Jan Neruda, protože Neruda, jak známo, napsal Písně kosmické, což je vlastně populární astronomie. Kniha vyšla už před mnoha lety, jmenovala se Martin a hvězda. Martin, Topinkův syn, je dneska hvězdářem.“