Ostravské Hradčany naposled „ve starém“

Ostrava – Vrytím „podpisu“ ministra kultury do plechů plynojemu ostartoval dnes odpoledne symbolicky projekt, jehož cílem je zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky ve vítkovické Dolní oblasti. Areál vítkovických železáren, jedinečná industriální památka v Česku, se během následujících čtyř let promění v centrum vědy, kultury a turismu. Pomoci k realizaci plánů má unijní dotace ve výši 500 milionů korun.

Smlouvu o půlmiliardové dotaci  podepsali dnes ministr kultury Václav Riedlbauch a Jan Světlík za společnost Vítkovice a zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovic, které za projektem revitalizace stojí. Peníze do obnovy vítkovické památky putují z prostředků Evropské unie a rozpočtu ČR pro podporu využití potenciálu národního kulturního dědictví.

Obnova hlavních částí vítkovické památky se plánuje do roku 2013. Vysoká pec č. 1 se promění v technickou naučnou stezku a vybudována by na ní měla být prohlídková trasa s výhledem na Ostravu. Autorem návrhu je architekt Josef Pleskot, který navrhl také změnu plynojemu z roku 1921 ve víceúčelovou aulu s galerií a kavárnou a s kapacitou až 1500 míst.

Takzvaná VI. energetická ústředna by se měla podle projektu renomovaných architektů, manželů Heleny a Václava Zemánkových, stát interaktivním mmuzeem, výukovým prostorem a speciální laboratoří, v nichž by mimo jiné měla probíhat i přímá interaktivní výuka v technických oborech.

Doprovodný kulturní program slavnostního odpoledne se tematicky od „ostravských Hradčan“ příliš nevzdaloval. Komorní scéna Aréna zahrála v rozlehlém prostoru plynojemu, který byl téměř 70 let veřejnosti nepřístupný, ukázku z připravované divadelní inscenace Brenpartija. S podtitulem Scény ze struskové haldy byla jako opera uvedena na letošním festivalu Janáčkova máje. Svérázný hudební počin o brenparťácích, brenařích nebo také haldařích - bezdomovcích, kteří na počátku minulého století žili na stále prohořívající struskové haldě - si premiéru odbyl v prostředí průmyslového areálu vysokých pecí vítkovických železáren.

Podnět k založení železáren ve Vítkovicích dal 9. 12. 1828 olomoucký arcibiskup Rudolf. První koksovna byla vybudována v roce 1831, první vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá v roce 1838. Provoz je od roku 1998 zastaven.

0

Areál je od roku 2002 národní kulturní památkou a aspiruje spolu s dalšími částmi dolu na zapsání do seznamu UNESCO. Rozhodnutí by mělo padnout v roce 2010. Loni byly vítkovické železárny přidány jako první česká památka do nově vznikajícího seznamu Evropského kulturního dědictví.