Fotograf osamělosti a touhy H. Tobias se představuje Praze

Praha - Zapomenutého rebela a hvězdu německé fotografické scény, autora, který dokázal přistupovat k banálním tématům s neobyčejnou senzitivitou a také člověka, který se na konci bouřlivého života stal jednou z prvních obětí AIDS Herberta Tobiase představuje nová výstava v Galerii Rudolfinum. Prezentace 150 snímků připravená ve spolupráci s Berlinische Galerie je dosud nejobsáhlejší prezentací životního díla umělce. Návštěvníci najdou fotografie rozdělené v částech nazvaných například Pohledy, Osamělost nebo Píseň o sexuální závislosti. Výstava potrvá do 28. března.

Tematickým rozpětím své tvorby a způsobem zobrazování motivů představuje Tobias (1924-1982) podle ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy jednu z nejvýznamnějších postav evropské fotografie 2. poloviny 20. století. „Do vyhledávání modelů zapojil vlastní senzibilitu, zajímavá je i ta část jeho tvorby, v níž ukazuje svět Německa pohledem člověka zevnitř, který tuto zemi po druhé světové válce neviděl jen jako negativní,“ říká. Atraktivitu dodává výstavě i fakt, že v československé fotografii neexistuje osobnost s obdobnou tvorbou. 

Hlavní období Tobiasovy tvorby spadá do let 1951 až 1965, kdy pracoval pro módní časopisy a dělal portréty pro gay magazíny. Fotografovat se učil na východní frontě v Rusku, kde se ocitl jako 19letý, a svými intimními snímky, ve kterých zachytil realitu života na frontě, přesáhl hranice válečné fotografie. Po herecké životní epizodě pokračoval s focením v Paříži, kam se vydal se svým přítelem a zachycoval zde pomíjivé chvíle na předměstích a v uměleckých čtvrtích. I odtud musel prchnout kvůli své homosexuální orientaci, která byla do 60. let považována za trestný čin.

Nekonvenčního umělce, který se nezajímal o běžné trendy, si brzy všimli módní tvůrci. Vyhovovala mu teatrálnost inscenované módní fotografie, současně s těmito zakázkami vznikaly i působivé obrazy ze zničeného a později rozděleného Berlína.

Kurátor výstavy Ulrich Domröse upozornil na fakt, že Tobias po většinu života i kvůli odlišné orientaci trpěl pocitem osamění. Fotografie pro něj představovaly prostředek komunikace s vnějším světem. Při přípravě výstavy autoři nesledovali obvyklé žánrové a chronologické členění expozice, rozdělení do devíti tematických sekcí je výsledkem hledání motivů, které za obrazy stojí.

„Jsou Tobiasovy obrazy ukázkou osamělých fantazií excentrika, jímž bezesporu také byl? Nebo představují naladění celé generace? Nemáme k dispozici žádné Tobiasovo vyjádření, ze kterého by bylo možné vyčíst jeho vztah k existencialismu, ale paralely, které se nabízejí, nelze přehlédnout. Tobias byl melancholik, přesto nebyl zcela bez naděje.“ (z eseje Ulricha Domröseho Variace na téma osamělost a touha)

Výstavu Tobiasových fotografií připravila Berlínská galerie, která spravuje velkou část jeho odkazu - 46 tisíc negativů a 3 500 fotografií. Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Ulrichem Domrösem se uskuteční 14. ledna od 17 hodin.

Život H. Tobiase v datech0

14. prosince 1924 Narozen v Dessau.

1943 Jako devatenáctiletý voják se ocitl na východní frontě v Rusku, kde vznikly jeho první významné fotografie.

1947 Splnil si své chlapecké sny a navštěvoval dramatickou školu. Po šestiměsíčním kurzu získal angažmá v kočovném divadle Niedersachsen-Bühne.

1948 Jako člen poloprofesionálního souboru Intimes Theater objížděl oblast Heidelbergu.

1949 Na konci 40. let potkal svou první velkou lásku Richarda (Dicka), civilního zaměstnance posádky US Army v Heidelbergu.

1951 Na konci roku 1950 byli Tobias spolu s Richardem udáni pro porušení § 175, který kvalifikoval homosexualitu jako trestný čin. Richard byl nucen opustit Německo. V květnu 1951 Tobias následoval svého partnera do Paříže. Potloukal se uměleckou čtvrtí a předměstími a s aparátem Rolleiflex (6 x 6), který mu daroval jeho partner, zachycoval zdejší atmosféru.

1953 V časopisech Vogue a L’Officiel de la Couture vyšly první Tobiasovy fotografie módy. Na jaře byl vyhoštěn z Francie za účast ve rvačce s policistou během zátahu na gaye a vrátil se do Heidelbergu.

1954 Tobias se přestěhoval do Berlína, který se rozvíjel v důležitou módní metropoli. Výstava jeho fotografií v umělecké kavárně Quartier Bohème se setkala se značným zájmem a kladnými ohlasy.

Od roku 1956 byl Tobias etablován jako módní fotograf. Pracoval s prominentními modely pro slavné módní domy a ve vysokonákladových časopisech, jako byly Elegante Welt, Madame či Film und Frau.

Od roku 1960 Z módních magazínů se zcela vytratily jeho práce, fotografoval i méně soukromých zakázek.

1966 Navrátil se k herectví. V roce 1967 účinkoval ve hře Party na scéně berlínského Forum Theater a měl také menší roli ve filmu George Moorse Kukucksjahre.

1969 Tobias se přestěhoval do Hamburku.

1973 Malá role ve filmu Petera Fleischmanna Dorotheas Rache. Šest měsíců po uvedení filmu do kin jej úřad veřejného žalobce v Hamburku stáhl jako pornografický z promítání.

1974 Tobias začal volně pracovat pro gay časopis Him Applaus. Žil na pokraji chudoby, nad vodou ho držela finanční podpora přátel a mecenášů.

Kolem 1980 začal Tobias systematicky znovu reprodukovat své staré negativy.

1981 Výstava fotografií Berlína z 50. let v Berlínské národní galerii, Berlinische Galerie zakoupila první Tobiasova díla.

17. srpna 1982 Umírá na AIDS.

Herbert Tobias: Mrs Melvin J. Lasky, manželka vydavatele literárního časopisu "Der Monat"
Herbert Tobias: Mrs Melvin J. Lasky, manželka vydavatele literárního časopisu „Der Monat“
Více fotek
  • Herbert Tobias: Mrs Melvin J. Lasky, manželka vydavatele literárního časopisu „Der Monat“ autor: H. Tobias, zdroj: Galerie Rudolfinum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1356/135563.jpg
  • Herbert Tobias / dílo autor: H. Tobias, zdroj: Galerie Rudolfinum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1359/135826.jpg
  • Herbert Tobias: Autoportrét autor: H. Tobias, zdroj: Galerie Rudolfinum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1356/135562.jpg