Zdeněk Hölzel: Hledání průvodce vzducholodí

Praha – Přednáškový cyklus Středy na AVU se v semestru 2009/2010 poprvé zaměřil na českou a slovenskou architekturu. Druhou ze čtyř přednášek vedl Zdeněk Hölzl pod názvem Hledání průvodce vzducholodí s podtitulem Vzdálené ozvěny ze světa: Archigram, McLuhan, Jencks, Venturi a česká architektura. Web ČT24 přednášku vysílal živě od 18 hodin, její záznam je možné zhlédnout v tomto článku nebo v archivu iVysílání.

Architekt Zdeněk Hölzel, který na přelomu 70. a 80. let patřil mezi mladé autory přejímající v Čechách postmoderní myšlenky, pronesl přednášku o tehdejších zahraničních vzorech. Promluvil o světové architektuře v 60. a 70. letech, zejména o Jencksovi a Venturim, jejichž texty v 70. letech přeložil a vydal v samizdatu. „Nechci mluvit jako teoretik či historik, jimiž nejsem a nebyl jsem. Natož překladatel. Jenom architekt, který se chce orientovat. Proč to celé: neobjektivní představení atmosféry té doby,“ říká Hölzel.

Manhattan zakryt kupolí! Kráčející města! Mobilita! Odtržení od Země! Domy z továrny! Kapsle! Věže! Rakety! Vše nově! Konstrukce našikmo! Je síla architektury v průmyslu, letectví, automobilismu, lodích a ponorkách, vznášedlech? Nefunkční funkcionalistické domy bourány! Jak uniknout stržení do víru Maelströmu? Svět už není moderní, jsme post? Predikce budoucnosti – kde budeme žít zítra? Co je řečí a významem architektury? Kde je průvodce zmatkem? Architekti sami? Jsou -ismy opravdu -wasmy? Je složitost lepší než jednoduchost? A protiklady?

Takové obrazy a slova k nám doléhala v 70. letech. O to naléhavěji, že z dálky a do teoretické pouště. Noví architekti se s tím tehdy vyrovnali hledáním průvodce, čtením, překlady, interpretací, pátráním po smyslu. Je Venturiho Složitost a protiklady (1966) po Le Corbusierově K architektuře (1923) nejdůležitější úvahou o architektuře 20. století? Dočkáme se další po uplynulých 43 letech? ptá se přednáška Zdeňka Hölzela.

ZDENĚK HÖLZEL je praktikující architekt, většinu staveb realizoval s Janem Kerelem (Rodinný dům v Turnově, Vazárna věnců na Žižkově, Kaskády na Barrandově, Bydlení Cibulka, Hybšmanka, Nová Harfa, Palác Myslbek a Palác Křižík, Smíchov-Gate a Teta Jungmannova, školy v Mikulandské, vlastní kancelářský dům v Košířích, rodinné domy Turnov, Slivenec, urbanismus a náměstí Západního města aj.). V 70. letech se zajímal o teorii – vedle různých nepublikovaných překladů (Alexander, Smithson, Rowe, Cook, McLuhan…) přeložil a s přáteli v samizdatu vydal Jazyk post-moderní architektury Ch. Jenckse a vlastní překlad Složitosti a protiklady R. Venturiho. Zakládal Komoru architektů a v roce 1990 ateliér AHK architekti.