Umění, věda a filosofie: Uhrančivé oči slepé evoluce

Praha - Jarní cyklus přednášek z VŠUP Umění, věda a filosofie (pohledem třicátníků), který připravil Cyril Říha a uvedl jej společně s Karlem Císařem z Katedry dějin umění a estetiky VŠUP, zakončila 27. 4. 2010 poslední přednáška Karla Kleisnera - Uhrančivé oči slepé evoluce: O formě a funkci sémantických orgánů. Přednášku vysílal on-line Portál ČT24, je možné ji přehrát v tomto článku nebo v archivu iVysílání.

Anotace: Sémantické orgány jsou takové exponované povrchy organismů nebo jejich části, které nabývají různých významů podle toho, jak jsou vnímány jinými organismy. Jak známo evoluce neplánuje. Nevidí, kam vedou její kroky – je slepá. A přesto dala vznik celé plejádě útvarů různých forem a funkcí, které nás i jiné organismy mohou lákat, děsit nebo jen zaujmout. V mnohých dokonce některé výtvory evoluce vyvolávají dojem, že za jejich vznikem stál něčí záměr. A to je právě nejlepším dokladem fungování sémantických orgánů.

Typickým příkladem sémantických orgánů jsou oči a jejich různé imitace. Můžeme však vždy mluvit o representaci očí? Nebo se jedná jen o libovolné pestré útvary, jejichž podobnost očím je dána pouze jejich koncentrickým ontogenetickým základem a naší interpretací. A co oči samotné? Proč se lidské oči natolik liší svou vnější stavbou ve srovnání s očima našich nejbližších příbuzných? Kde se vzaly modré oči a k čemu máme různé barvy duhovky? Je modrá dobrá? Nejen na tyto otázky známe odpověď.

Karel Kleisner (1979)

vystudoval biologii a filosofii přírodních věd na PřF UK. V současné době působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě. Oblast zájmu: Evoluční a teoretická biologie, filosofie biologie, dějiny biologie.

Poster k přednášce Uhrančivé oči slepé evoluce
Poster k přednášce Uhrančivé oči slepé evoluce