Christie's draží středověkou iluminaci z Čech. Češi ale zájem nemají

Londýn  - Iluminace pocházející ze středověkých Čech, která se bude ve středu dražit v londýnské aukční síni Christie's, je výjimečným exemplářem, jaký se dostává na trh poměrně zřídka. Malba na pergamenu Bolestný Kristus, kterou si zřejmě objednal některý z předků krále Jiřího z Poděbrad, je výjimečná krásou, zachovalostí a faktem, že pochází z Čech z počátku 15. století. Žádná z českých státních kulturních institucí se na aukci zřejmě nechystá, na rozdíl od Kutnohorské iluminace, kterou stát koupil loni, se tak Bolestný Kristus do Čech nevrátí.

Celostranná iluminace se draží spolu s dalšími 47 díly dražit ve středu jako součást sbírky nazvané Arcana. „Její dosavadní majitel si přeje zůstat anonymní,“ uvedla ředitelka oddělení knih a rukopisů Christie's Margaret Fordová. „Je to obchodník a mecenáš umění,“ dodala. V rozsáhlé kolekci vynikají dva druhy dokumentů - iluminované rukopisy z období středověku a renesance a prvotisky ze samých prvopočátků knihtisku. Mezi klenoty sbírky patří třeba italská ručně psaná bible ze 13. toletí, modlitební knížky francouzského krále Františka I.

Dražební síň odhaduje cenu iluminace na 50 až 80tisíc liber (tedy až 2,5 milionu korun) bez aukční provize. „Tohoto úžasného Bolestného Krista namaloval umělec z okruhu doby krále Václava IV., působil tedy na vysoké úrovni v královských kruzích,“ uvedla . „Prvky typické pro svou dobu jsou zobrazeny s větší představivostí, než bylo běžné.“

Telefonát Ivana Kytky z Londýna (zdroj: ČT24)

Podle aukčního katalogu jde zřejmě o list z nedochované soukromé modlitební knihy. „Vykazuje charakteristické kvality českých iluminací, jak se vyvinuly za vlády Václava IV., kdy se Praha stala důležitým centrem výroby luxusních manuskriptů,“ uvádí katalog.

Podle Fordové je výjimečné, že se taková iluminace dostává na trh. „Jedním z důvodů je, že pochází z Čech z tohoto období. Je to poměrně brzy,“ řekla. Stejně tak je to podle ní dílo mimořádné krásy, které je dobře zachovalé. „Kombinace této kvality, krásy, stavu a oblasti původu je poměrně výjimečná,“ dodala.

Malbu si zřejmě objednal některý z předků krále Jiřího z Poděbrad. Erby při spodním rámu iluminace patří jeho předkům, pánům z Kunštátu a rodu Vartemberků. Latinský nápis na zadní straně je druhotný, je datován rokem 1524 a týká se knížete Karla I. Minstenberského, který byl vnukem Jiřího z Poděbrad.

Christie's se domnívá, že si dílo objednali Poděbradovy rodiče, Viktorín z Kunštátu (1403 až 1427) a jeho žena Anna. Dílo by pak muselo vzniknout až na počátku 20. let 15. století, tedy v době husitských válek. Kromě toho si historici nejsou jisti, že Anna pocházela z Vartemberků.

Podle Fajta jde o ranější práci. Objednavatelem mohl být spíše Viktorínův starší bratr Jan (zemřel patrně 1409), jehož manželka Eliška z rodu Vartemberků prokazatelně pocházela. Prostředí konfesijně neklidné předhusitské Prahy by odpovídala i ikonografie miniatury, která zdůrazňuje spasitelskou oběť Krista. „Rána po Longinově kopí v Kristově boku byla ve středověku interpretována jako pramen všech svátostí. Mezi nimi právě eucharistie připomenutá velkým kalichem patřila ke klíčovým tématům tehdejších pražských církevních reformátorů,“ tvrdí Fajt.

Koupí Krista Češi? Spíše ne

Historik umění Jiří Fajt s tímto názorem souhlasí. „Takových iluminací se na trhu moc neobjevuje. Byla by ostuda, kdyby se ji nějaká česká instituce nepokusila získat,“ tvrdí Fajt.

Také další odborníci se domnívají, že by se český stát měl pokusit toto bohemikum získat, protože většina památek té doby byla zničena nebo se dochovala v zahraničí. Zatím ale ministerstvo kultury o dotaci na případnou koupi nepožádala žádná ze státních kulturních sbírkových institucí.

Stát se několika zahraničních aukcí děl pocházejících z Čech zúčastnil - před pěti lety například Národní knihovna vydražila v Paříži zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky za přibližně deset milionů korun. Loni v prosinci za více než 17 milionů korun vydražil v Londýně Středočeský kraj vzácnou knižní miniaturu z 15. století zobrazující dolování stříbra v Kutné Hoře. Byť tento krok kritizovali někteří politici, podle odborníků je dobře, že se dílo navrátilo do země původu.

Vydáno pod