Směsici balkánské hudby, šramlu, šansonů i pařížského kabaretu přiváží Beirut

Praha – Americká kapela Beirut se svým frontmanem, písničkářem Zachary Condonem, vystoupí 15. srpna v pražském KC Vltavská poprvé před českým publikem. Beirut okouzlil diváky po celém světě spojením balkánské hudby, šramlu, šansonů i pařížského kabaretu do celku, který dokáže v jednu chvíli pohladit a v druhou rozvášnit a rozradostnit. Zach Condon z Nového Mexika teskně naléhavým, až naříkavým hlasem zpívá impresionisticky zaobalené texty a namísto toho, aby jako každý jiný z folkově laděné indie rockové scény stavěl na kytarách, fouká do vojenské trubky, na krku má pověšené ukulele a zbytek spoluhráčů do skladeb vstupuje s dechy, akordeonem, bubny, klavírem, zvonkohrou, cellem a mandolínami.

Zachary Francis Condon:

„Někteří lidé přistupují k hudbě analyticky, jiní ji využívají k ostrým postojům. Já v hudbě hledám především krásu.“

Kapela Beirut vydala tři úspěšná alba, sklízí chválu prestižních hudebních magazínů a koncertuje po celém světě. Představuje vlastně zhudebněný cestovní deník Zacha Condona. Způsob, jakým vstoupil do děje americké rockové současnosti, nese všechny rysy naivní umanutosti a romantických představ o místech, kam běžný Američan vstupuje pouze s hamburgerem v ruce. Přesto nebo právě proto na sebe okamžitě strhl nebývalou pozornost napříč celým světem: dočkal se pochvaly od prestižních hudebních magazínů a zbožňuje ho publikum, které často ani netuší, kde nějaký Balkán leží.

„Z úspěšných desek a elpíček Beirutu lze vlastně vyčíst příběh o tom, jak sedmnáctiletý teenager z Nového Mexika vypnul televizi s filmy Emira Kusturici a zamířil do východní Evropy za Goranem Bregovičem. 'Myslel jsem si, že world music je žert, ale něco takého skutečně existuje,' vyznal se upřímně po návratu domů a hned poté v obýváku natočil debutové album šramlovitě natřesené balkánskou dechařinou s bezelstně šíleným názvem Gulag Orkestar,“ uvádí hudebníka pořádající agentura Charm Music.

Zachary Francis Condon se narodil v roce 1986 v Santa Fé (Nové Mexiko). Nyní bydlí v New Yorku. V šestnácti letech se zapsal na první ze čtyř vysokých škol, které vzápětí opustil. O rok později odjeli s bratrem do Evropy. Je hudební samouk a skládání se věnuje od patnácti. Používá klavír, klávesy, syntezátory a počítač, ale hraje především na trubku a ukulele. V mládí sice na radu otce měl nakročeno ke kariéře kytaristy, ale těžký úraz zápěstí mu ji znemožnil. Zpočátku – podle vlastních slov – připomínal klon Toma Waitse a Rufuse Wainwrighta. Zakládal krátkodobé kapely a zajímal se o hudbu z Etiopie, Alžírska, Makedonie a Brazílie, ale v Evropě natrvalo propadl balkánským dechovkám a francouzské kultuře.

Název Beirut prý vzešel z nepolitického soucitu k tragickým konfliktům, které libanonské město v minulosti postihly a z potřeby vyjádřit multikulturní pojetí skupiny.

V Praze se Beirut představí v sedmičlenném složení: zakladatele a frontmana, který zpívá a hraje na trumpetu a ukulele, doprovodí: Perrin Cloutier na akordeon, Paul Collins na basu, Nick Petree na perkuse, Ben Lanz na trombon a tubu, Kelly Pratt na trumpetu, lesní roh a zvonkohru a konečně Jared Van Fleet na piano.