V Brně proběhlo poslední rozloučení s Ludvíkem Kunderou

• ČT24

26. 8. 201026. 8. 2010, 15:59|Zdroj: ČT24

Ludvík Kundera

Zdroj: ČT24

Brno - V brněnském krematoriu v Jihlavské ulici se lidé ve 14 hodin naposledy rozloučili se spisovatelem Ludvíkem Kunderou. Devadesátiletý básník, dramatik a překladatel zemřel minulé úterý v boskovické nemocnici. Jako autor byl spjatý hlavně se surrealismem, překládal z němčiny a zabýval se dílem Františka Halase.

„Během obřadu promluvili hosté, například starosta Kunštátu, který připomněl, jak důležitou osobností Kundera byl pro toto město, které bylo spisovatelovým rodištěm. Se smuteční řečí vystoupil také Miloš Štědroň, který vzpomněl jednotlivé dekády Kunderovy tvorby. Potvrdily se také zprávy o tom, že jeho nejslavnější příbuzný Milan Kundera, bratranec zesnulého, na pohřeb ze zdravotních důvodů nedorazí. Na rozloučenou s Ludvíkem Kunderou zazněla vážná hudba i jazz. Urna s popelem bude umístěna na kunštátském hřbitově, kde by měla spočinout vedle blízkého Kunderova přítele básníka Františka Halase,“ informoval po obřadu redaktor ČT Petr Malý.

Miloš Štědroň vyzdvihl šíři Kunderova uměleckého záběru, jeho vstřícnou a
přátelskou povahu, vytrvalost a píli. "Byl to fanatik práce, fanatik
denního výkonu,„ uvedl Štědroň. Podle starosty Kunštátu Pavla Göpferta zůstane Kundera natrvalo spjat s Kunštátem, kde žil. “Jeho jméno zůstane spojeno s Kunštátem prostřednictvím jeho díla, vzpomínek i s novým názvem školy," řekl starosta. 

Při smutečním obřadu nezněla sentimentální hudba. Volba padla na staré jazzové nahrávky. Mezi vybranými skladbami byl Chlupatý kaktus od Emila Františka Buriana, dále slavná skladba Beale Street Blues v českém překladu téhož autora. Na závěr zazněla instrumentální skladba Jaroslava Ježka pro klavír a orchestr Bugatti Step. Součástí obřadu byly také verše - především Kunderovy, ale také jeho oblíbenců Hanse Arpa a Georga Trakla.

První verše publikoval Ludvík Kundera v 18 letech. Řídil se slovy „ani jediný den bez jediného verše“. Od psaní ho neodradila ani válka, ani komunisté. Jeho tvorba je spojená hlavně s avantgardními směry, především surrealismem. Proslavil se ale také jako znalec a editor díla Františka Halase a překladatel německé literatury. Průřezem jeho tvorby je výstava v Rajhradu u Brna, kterou v březnu sám zahajoval. Kromě rukopisů jsou tam také Kunderovy nepublikované texty a obrazy.

„V posledním řekněme desetiletí napřed udělám cosi výtvarného a teprve dodatečně to interpretuji slovem,“ popisoval Kundera v březnu tohoto roku.

Podle svých vlastních slov měl jen tři bestsellery - Piju čaj, překlad Alfréda Kubína a přednášky o německém romantismu. Za svou tvorbu ale Ludvík Kundera obdržel řadu významných ocenění. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání, loni získal jednu z nejvýznamnějších poct - Cenu Jaroslava Seiferta.

Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na univerzitách v Praze i Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946. Intenzivně překládal z němčiny, psal i pro divadlo.