Kubitschek či San Juan Nepomuceno - české stopy v Brazílii

Praha – V polovině září byla na Pražském hradě otevřena průřezová fotografická výstava České stopy v Brazílii. Expozice představuje jihoamerickou republiku z mnoha různých úhlů – na své si přijdou zájemci o cestování, etnografii i přírodu, zvláštní pozornost organizátoři věnují působení českých imigrantů v této páté největší zemi, co do rozlohy i počtu obyvatel, na světě. Výstava chce ukázat, že vliv rodáků z Čech je v Brazílii mnohem silnější, než se může na první pohled zdát.

Zdroj: Stránky Jana Dungela Autor: Jan Dungel

„České stopy v Brazílii jsou překvapivě staré,“ upozorňuje spoluautor výstavy Pavel Štěpánek z Univerzity Palackého. „Češi se začínali zajímat o Brazílii už na konci 16. století, kdy byl přeložen rukopis Jeana de Léry do češtiny a  v Praze ilustrovaný. V 17. a 18. století pak do Brazílie odjíždějí jezuité, a to se dvěma úkoly – podílet se na christianizaci původních obyvatel a na vědeckém bádání.“

Jedním z exponátů výstavy je například kopie první přesné a úplné mapy toku a povodí Amazonky, jejímž autorem byl rodák z Trutnova Samuel Fritz. Svými astronomickými pozorováními proslul moravský rodák Valentin Stansel, významná postava intelektuálního života v Bahíi, tehdejším hlavním městě Brazílie.

Jezuité ovlivňovali i podobu brazilských staveb. V tomto období rozkvétá baroko, obzvláště bohaté v Salvador da Bahia a Rio de Janeiro. „A zásluhou jezuitů se rozšířil kult Jana Nepomuckého do té míry, že dnes máme v Brazílii poměrně velké město, které se jmenuje San Juan Nepomuceno,“ dodává Pavel Štěpánek.

Chaloupka u Gigitonhonhy

Nová situace vznikla na počátku 19. století, kdy se Brazílie legitimní mírovou cestou osamostatnila. Rakouský habsburský rod proto zamýšlel posílit svou pozici sňatkem arcivévodkyně Leopoldiny s brazilským korunním princem Pedrem, který se následně prohlásil brazilským císařem. „Kníže Metternich tehdy oprávněně viděl v Brazílii větší budoucnost než ve Spojených státech, protože ty se zrodily z revoluce, zatímco Brazílie získala nezávislost pokojnou cestou,“ vysvětlil Štěpánek.

S Leopoldinou byla vypravena velká expedice, v jejímž doprovodu byli i čeští vědci (například J. E. Pohl nebo Jan Kristián Mikan). "Současně se v roce 1830 objevuje knížečka s půvabným názvem Vystěhovanci do Brasilie aneb Chaloupka u Gigitonhonhy, což byla vlastně z němčiny přeložená příručka, jak emigrovat do Brazílie," dodává Štěpánek.

Mezi prvními přistěhovalci byl i Jan Nepomucký Kubíček, předek pozdějšího brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka. Ten se zapsal do dějin Brazílie nejen jako vysoce populární politik, ale především jako člověk, který rozhodujícím impulsem přispěl k uskutečnění dávného snu Brazilců, k založení nového hlavního města ve vnitrozemí – Brasilie. Za spolupracovníky si Kubitschek zvolil urbanistu Lucia Costu a architekta Oscara Niemeyera a společně s nimi se podílel na celkové koncepci i na četných detailech.

Skromnější, ale ne bezvýraznou stopu zanechávají i čeští vystěhovalci, kteří do Brazílie přišli ve 20. století, ať už z důvodů ekonomických, nebo politických. Jejich potomci, jako například Jan Antonín Baťa, si udržují povědomí o svém původu i kontakty s vlastí svých předků.

Fotografie Štreita, Dungelové, Loranta

Současný život potomků přistěhovalců na výstavě dokumentují velkoformátové fotografie Jindřicha Štreita. Původní obyvatele Brazílie zachytil Attila Lorant. „V mnohých částech Amazonie není žádná infrastruktura, a když chcete navštívit některé kmeny, zabere vám to měsíce. Pak ale přichází nejtěžší část celé expedice – musíte se dostat dovnitř komunity,“ přiblížil získávání snímků maďarský fotograf. Prohlédnout si mohou návštěvníci i fotografie Radany Dungelové, která mimo jiné zachytila brazilskou přírodu.

Výstava České stopy v Brazílii potrvá v Tereziánském křídle Starého královského paláce do 30. listopadu.

Brasilia
Brasilia
Více fotek
  • Brasilia autor: Jakub Vomáčka, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/23/2269.jpg
  • Šaman kmene Enawene Nawe (Z výstavy České stopy v Brazílii) autor: Atilla Lorant, zdroj: Správa Pražského hradu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1955/195417.jpg
  • Malba Jana Dungela (z výstavy České stopy v Brazilii) zdroj: Správa Pražského hradu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1955/195418.jpg