Divadelní inscenace Rychlé šípy se dožila svojí desítky

Uherské Hradiště – Je to už deset let, co se ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti poprvé hrála komedie Rychlé šípy. Její režisér tenkrát počítal s deseti reprízami pro známé a kamarády, jenže se spletl. Z inscenace se stalo nejúspěšnější představení, které získalo několik prestižních ocenění, a v repertoáru českých regionálních divadel bychom těžko hledali úspěšnější kousek.

Na Mirka Dušína, Jarka Metelku, Jindru Hejera a Červenáčka s Rychlonožkou se vždycky dívá vyprodaný sál. Jde o partu chlapců, která je pevně spjata s literárním odkazem Jaroslava Foglara. Úspěšné představení ji ale také neoddělitelně připojilo i ke scéně Slováckého divadla.

Josef Kubánik z Dlouhého Bidla

„Když jsme ji zkoušeli před těmi deseti lety, tak jsme ani netušili, že se dočká téměř 350 repríz. A pořád máme vyprodáno.“

„Rychlé šípy vidělo přes 80 tisíc diváků,“ dodává Kubánik. V Uherském Hradišti jenom pro představu žije jen třetina lidí z tohoto čísla. Režisér Robert Bellan před deseti lety netušil, že z rozpačitých zkoušek s několika mladými herci se vyklube legenda. „Počítali jsme s deseti reprízami pro známé a kamarády. Měli jsme premiéru a hned nějak za týden potom nám říkali, že jsou vyprodané lístky na další dva měsíce dopředu,“ vzpomíná režisér.

Na příhody šestnáctiletých kluků z klubovny Rychlých šípů se přišel podívat i šestaosmdesátiletý Jindřich Hojer, předobraz jedné z Foglarových postav. „Přišel jednou takhle za mnou a říkal: Jindro, potřeboval bych tvoje jméno do seriálu. Já jsem říkal: No jo, to není jen tak, to mi musí maminka schválit,“ vypráví přítel Jaroslava Foglara Jindřich Hojer. Maminka tenkrát kývla. Svůj souhlas ale podmínila tím, že z literárního Hojera nebude žádný darebák.