Neprakta a Švandrlík pohromadě

Praha – Koncem padesátých let začal nosit do redakce Dikobrazu svoje básničky a povídky hubený černovlasý mladíček Miloslav Švandrlík. Na začátečníka to byly věci překvapivě dobré, a tak se nový autor na stránkách časopisu brzy zabydlel, napsal Jiří Winter Neprakta o prvním setkání s Miloslavem Švandrlíkem, s nímž vytvořil dlouholetou autorskou dvojici. Ve Velké galerii Chodovské tvrze je do 2. ledna k vidění výběr toho nejlepšího z jejich díla, mimo jiné originální černobílé kresby k románu Černí baroni nebo ilustrace k románu Krvavý Bill a viola, jenž byl jejich první společnou prací.

Výstava se koná u příležitosti 50. výročí počátku spolupráce Jiřího Wintera a Miloslava Švandrlíka. Spolupracovat začali v roce 1960 poté, co oba získali ocenění na Festivalu humoru a satiry v Haškově Lipnici. Švandrlík za literaturu a Neprakta ve výtvarné kategorii. Před Švandrlíkem tvořil Winter mnoho let uměleckou dvojici s námětářem Bedřichem Kopecným.

„Náměty, kterými byl Neprakta ještě před spoluprací se Švandrlíkem známý, se nikdy netýkaly politiky, maximálně zabředly občas do společenské kritiky. Vždycky to byl humor, který se věnoval spíš mezilidským vztahům,“ doplnil Jaroslav Kopecký z nakladatelství Epocha.

Jiří Winter Neprakta dodává: „Ačkoliv těžko znát třeba lepší obličej nebo lepší postavu na karikaturu, než byl tenkrát Brežněv, ten se ani nemusel přehánět a byl sám jako karikatura, ale bohužel nešlo to.“

Od začátku šedesátých let Neprakta ilustroval 80 Švandrlíkových knih a vytvořil nespočet kreseb k jeho povídkám a textům v novinách a časopisech – do roku 1969, kdy svou dnes nejslavnější knihou Černí baroni Švandrlík pobouřil minulý režim a nemohl publikovat. A tak začali pracovat na kreslených vtipech, především pro československý satirický a humoristický časopis Dikobraz.

„Začali dělat například vtipy se zvířaty, to byla oblast, která se v předcházející době v karikatuře téměř neobjevovala,“ dodává Kopecký. Sám Neptrakta měl ale prý nejraději vtipy historické. „Adam a Eva se dobře kreslí, protože toho na sobě moc nemají,“ vysvětloval s humorem.

Více než 35 tisíc kreslených vtipů vyneslo Nepraktovi dokonce zápis do Guinessovy knihy rekordů. „Neprakta dokázal vytěžit z jednoduchého námětu vždycky nějakou absurditu, i Švandrlík dokázal do svých textů vnést kus absurdity, v tom, myslím, je obliba jejich vtipů, a to i po revoluci, kdy se změnila společenská objednávka,“ odhaduje důvody oblíbenosti dvojice Neprakta – Švandrlík Jaroslav Kopecký.