Praha – Dosud vůbec nejrozsáhlejší přehlídkou tvorby významného umělce a zakladatele barokního malířství v Čechách je výstava Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo. Koná se ke čtyřstému výročí výtvarníkova narození, i když výzkum spojený s výstavou paradoxně ukázal, že Škréta se v roce 1610 možná vůbec nenarodil. Návštěvníci Valdštejnské jízdárny a Jízdárny Pražského hradu si do 10. dubna příštího roku mohou prohlédnout více než čtyři sta exponátů, převážně maleb. K vidění jsou například rozměrná oltářní plátna z pražského Týnského chrámu nebo teprve nedávno objevené Škrétovy práce.
400 let s Karlem Škrétou známým i neznámým
Karel Škréta Šotnovský ze Závořic je považován za zakladatele novodobé české malířské tradice a jednoho z největších umělců, kteří se kdy v Čechách narodili. „Jeho tvorba se vyznačuje obdivuhodnou kvalitou a schopností sdružit v sobě ty nejlepší a nejaktuálnější podněty ze soudobého výtvarného umění. A to jak italského – Škréta pobýval v Itálii poměrně dlouho, tak umění zaalpského, tedy nizozemského a německého,“ vysvětlil malířovu jedinečnost Vít Vlnas, kurátor výstavy a ředitel Sbírky starého umění Národní galerie, která projekt ve spolupráci se Správou Pražského hradu připravila.
Škréta? Škréta!
GALERIE
videogallery_000108109
S rozsáhlou výstavou souvisí několikaletý vědecký projekt, jehož součástí jsou restaurace obrazů, analýza škrétovských děl, studium umělcova života, konference a vydávání publikací. Výsledky odborníci průběžně zveřejňují na specializovaném webu, kam budou informace doplňovány samozřejmě i po skončení výstavy. I na ní jsou některé nové objevy prezentovány.
„Velmi významným je obraz z Diecézního muzea v Brixenu, který byl připisován anonymnímu autorovi z 18. století,“ uvedl příklad Vít Vlnas. Kromě plátna Nejsvětější Trojice uctívaná českými zemskými patrony bylo nedávno ke Škrétově tvorbě přiřazeno také Zvěstování Panně Marii v kostele sv. Ignáce v Jičíně. A Plátno Hra o jablko bylo za dílo Karla Škréty označeno až před devíti lety, do té doby byl za autora obrazu považován francouzský malíř Nicolas Poussin.
„Podařilo se nalézt Škrétovy kresby, grafiky a zdá se, že se podaří přepsat i jeho životopis, především temná léta jeho mládí, kdy pobýval v cizině, o nichž stále ještě víme velmi málo,“ doplnil Vlnas k výzkumu.
Škréta se vydal v roce 1627 do německých zemí, Švýcarska a Itálie. Doba jeho cest byla obestřena tajemstvím, zatímco život po návratu do Prahy po roce 1637 už je celkem dobře zmapován. Po návratu do Čech se stal majetnou osobou s dobrými kontakty a četnými nabídkami k práci. Mimo jiné také půjčoval peníze mnoha českým šlechticům. „Hrabě Gallas, kterého Škréta portrétoval, si od umělce půjčil 900 zlatých, což byla podstatná částka, přes opakované urgence dluh nevrátil a vymáhal ho ještě Škrétův syn,“ upozornil Vlnas.
Život a dílo
Výstava zahrnuje na čtyři sta exponátů, zhruba pětinu z nich zapůjčili soukromí, zejména zahraniční sběratelé, přibližně čtvrtinu tvoří nově restaurované malby. Rukama restaurátorů prošla například i rozměrná oltářní plátna z pražského Týnského chrámu. Největším z nich je obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 437 na 265 centimetrů. Na výstavě jsou ale i vzácná plátna z litoměřické katedrály a ze sbírek Arcibiskupství pražského.
Vít Vlnas, kurátor výstavy: „Škréta je na jednu stranu velmi kosmopolitní, ale současně je vždy velmi osobitý a velmi český. Je to prvek lyrismu, prvek jakéhosi vztahu k danému předmětu, zájem o detail a myšlenková hloubka, opravdovost. On není teatrální.“
Samostatné oddíly jsou věnovány unikátním Škrétovým kresbám a grafikám a také cenným historickým dokladům o jeho životě, díle a posmrtném kultu. Lidé se dozvědí například o knihách, které měli Škrétovi doma v knihovně. Jejich soupis pochází z inventáře z pozůstalosti po Škrétovi mladším v roce 1691 z domu U Hájků na Ovocném trhu.
Před Škrétou, za Škrétou
Malířův syn je na Pražském hradě připomenut i svými díly. Vedle prací samotného Škréty představuje výstava totiž i práce jeho žáků a dílenských spolupracovníků nebo vybrané ukázky z děl umělců, s nimiž se Karel Škréta setkal během svého pobytu v Německu a v Itálii, případně obrazy, na které navázal a jimiž se nechal inspirovat ve své vlastní tvorbě. Vedle prací zakladatele českého barokního malířství se tak objevují obrazy slavných italských mistrů, mj. Guida Reniho a Annibala a Ludovica Carracciů, s nimiž se Škréta setkal na své cestě za vzděláním.
Výstava, jak už bylo řečeno, byla uspořádána ke čtyřstému výročí narození Karla Škréty. Kurátor výstavy Vít Vlnas ale upozorňuje, že výzkum rok 1610 jako rok Škrétova narození zpochybňuje: „Při podrobném pohledu na archivní prameny se ukázalo, že Škréta se narodil někdy mezi lety 1608 a 1611, farní matriky z té doby se nedochovaly, takže přesné datum neznáme.“
Co však známe, je Škrétův význam pro české malířství. "Výstava ukazuje Škrétu jako velice všestranného umělce, který byl velmi aktivní nejen jako autor oltářních pláten a portrétů, ale také jako kreslíř a vynikající a vyhledávaný inventor grafických listů, zejména rozměrných a myšlenkově subtilních univerzitních kreseb," připojil pozvánku na Pražský hrad Vlnas.
Další články k výstavě:
Z Týnského chrámu zmizel Škréta. Objeví se až v listopadu na Hradě
K 400. výročí dostal Škréta dárek: Svůj vlastní obraz
Po sto letech ND opouští Hynaisova Cecílie
- Karel Škréta / podobizna muže s dlouhými vlasy (50. a ž 60. léta 17. století) zdroj: Národní galerie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2129/212876.jpg
- Karel Škréta / Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem (1647) zdroj: Národní galerie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2030/202983.jpg
- Restaurátoři snímají z oltáře v Týnském chrámu plátno Nanebevzetí Panny Marie barokního malíře Karla Škréty (pro výstavu Karel Škréta - doba a dílo) autor: Stanislav Zbyněk, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191145.jpg
- Karel Škréta / Svatý Martin (po r. 1650) zdroj: Národní galerie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2129/212877.jpg
- Karel Škréta / Paris a Helena zdroj: Národní galerie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2129/212840.jpg