Putovní Anne Franková za mřížemi

Kuřim (Brněnsko) - V kuřimské věznici byla zahájena putovní výstava o Anně Frankové, židovské dívce, která se v Amsterodamu ukrývala za druhé světové války před nacisty a transportem do koncentračního tábora. Prostřednictvím fotografií a kopií dopisů se mohou odsouzení seznámit s jejím pohnutým osudem, který zaznamenala do svého deníku, jenž byl později nalezen a vydán. Jde o první výstavu uskutečněnou v kuřimské věznici, potrvá týden a spojena je i s besedami nejen o osudu dívky, ale i o nacismu.

„Anne i ostatní lidé v úkrytu byli v uzavřeném prostoru, to vězni také bývají. A také proto, že všechno, co je venku, je i ve věznicích - i tam jsou neonacisté, antisemité, Židé, Romové,“ vysvětluje nápad umístit výstavu do věznic její kurátorka Hildegonda M. Rijksenová z Centra ekumenického setkávaní a dialogu.

Navštěvovat s příběhem Anne Frankové věznice začala už Annina nevlastní sestra poté, kdy došlo jedné z věznic v Anglii, kde žije, k rasově motivované vraždě. „Není na závadu, když Annin osud přiblížíme českým vězňům, mezi nimi jsou také lidé, kteří mají nedobré myšlenky, a většinou z naprosté neznalosti,“ říká Rijksenová.

Putovní výstava se poprvé představila v roce 2002 na Mírově, poté ve Valdicích, Olomouci nebo nedávno v Břeclavi. Součástí prohlídky je přednáška s tvůrci výstavy nejen o osudu dívky, ale také nacismu.

Rodina Frankových uprchla před nacisty z Německa do Nizozemska, kde se skrývala v tajném příbytku od roku 1942 do 4. srpna 1944, kdy byla odhalena. Součástí putovní expozice je i kopie pokoje, v němž se Anne ukrývala. Zemřela v březnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen na tyfus. Z doby, kdy si Franková v úkrytu vedla svůj deník, se zachovaly také dívčiny kresby, které posloužily jako podklad pro vytvoření komiksu o jejím osudu.

„Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že výstava na vězně velmi působí,“ podotýká Hildegonda M. Rijksenová. Důvodem je podle ní i konkrétní zaměření expozice. „Mluvit jen o číslech, to je vždycky anonymní,“ vysvětluje, „součástí výstavy je poznámka: není pravda, že bylo zavražděno šest milionů Židů, což je výrok jednoho židovského spisovatele z Nizozemska, který pokračuje: ale jeden Žid šestmilionkrát. Jednotlivec má tvář, má svůj příběh, a pak je blíž než jen anonymní, beztvářní číslo, a to v tom je síla této výstavy.“

Výstava vznikla v prostorách klubu zaměstnanců věznice. Akce potrvá do příští středy. Pokud to bude možné, organizátoři by ji chtěli zpřístupnit i školám. Z Kuřimi bude výstava přestěhována do ženské věznice ve Světlé nad Sázavou.