Ksandr chce Národní technické muzeum obměnit

Praha – Prvního prosince usedl do křesla Národního technického muzea nový ředitel Karel Ksandr. Chod muzea pro něj není úplnou neznámou, protože zde před pěti lety působil krátce na pozici náměstka, nicméně první dny ve funkci jsou podle jeho slov spojeny především se seznamováním. Projít musí výsledky auditů, které zadalo ministerstvo kultury, a naplánovat si další kroky k nápravě chyb v hospodaření svého předchůdce Horymíra Kubíčka, na něhož ministerstvo podalo trestní oznámení. Prioritou přitom zůstává otevření budovy veřejnosti co nejdříve.

Audit, který ministerstvo zadalo, totiž odhalil nesrovnalosti v rozpočtu instituce, záměrné upravování pracovních smluv v neprospěch státu a také sporné užívání služebního bytu. Bývalý ředitel si ještě v době svého působení nechal apartmá o výměře 112 čtverečních metrů s nájmem 4 000 korun měsíčně v budově muzea přidělit svým tehdejším zástupcem Oldřichem Rambouskem. I na něj podalo ministerstvo trestní oznámení.

„Situace s bytem už je nějakým způsobem vyřešena. Bývalý generální ředitel ho ještě před mým nástupem předal prozatímnímu řediteli Tomáši Víznerovi,“ uvedl Ksandr. Součástí jeho projektu, jímž se ucházel o funkci ve vedení muzea, byla i představa, jak s bytem naložit. Ksandr by v něm prý rád vybudoval pokoje pro hostující kurátory a odborníky. On sám v něm určitě bydlet nebude. „Aby měla příspěvková organizace ministerstva kultury pro své generální ředitele byty, to je hluboký nadstandard,“ domnívá se.

Interview ČT24

Z dosavadního studia podkladů a výsledků auditů už teď ví, že je potřeba především „nastavit nově ekonomicko-provozní vazby“, v nichž našel mnohé nedostatky. Další informace získá také ze závěrů Národního kontrolního úřadu, který v současné době provádí v NTM šetření. Není tajemstvím, že Ksandr připravuje zásadní organizační změnu. I v rozhovoru pro ČT24 potvrdil, že nemůže vyloučit propuštění některých zaměstnanců, dokonce i podání dalšího trestního oznámení.

„Otevření finanční ztráty neohrozí, dokonce ohrozit nesmí“

Každopádně ani změny, ani předchozí prohřešky v hospodaření by podle něj neměly ohrozit otevření budovy muzea na Letné. Ta je v rekonstrukci už čtyři roky a právě její zpřístupnění veřejnosti – a také postoj k projektu v Plasích, kde vzniká centrum stavitelského dědictví – bylo pro ministra kultury Jiřího Bessera rozhodující při výběru nového ředitele. Návštěvníci by se do muzea mohli podívat už v první polovině nového roku. „Konkrétní datum zatím nevím, ale bude to v řádu několika měsíců,“ slibuje Ksandr.

Už dříve uvedl, že otevření muzea nebude jednorázovou akcí, ale postupnou záležitostí. Jako jedna z prvních by měla být návštěvníkům zpřístupněna dopravní hala. „K vidění budou určitě klenoty Národního technického muzea, na které chodily generace našich rodičů. Budou tam ale i exponáty, které zatím byly v depozitáři,“ popisuje expozici nový ředitel.

- Vystudoval dějiny umění na FF UK
- Působil v Národním památkovém ústavu
- V národním technickém muzeu pracoval 2,5 roku
- Dosud: Národní muzeum – náměstek pro sbírkovou a výstavní činnost, pak vedoucí konzervátor kulturních památek
- Autor 70 odborných prací

Jaké to budou, prý nechává jako překvapení, jeden ale prozradil: „Do dopravní haly se určitě dostane jeden zajímavý automobil, mercedes, který původně sloužil jako prominentní vůz pro nacistické pohlaváry. Po válce byl konfiskován, dokonce vezl Montgomeryho při přehlídce na Václavském náměstí v roce 1945. V 50. letech nevyhovoval, protože byl německý, a tak byl ve Vysokém Mýtě překapotován. Můžeme říci, že je to německý mercedes se socialisticko-realistickou karoserií, takových jistě na světě mnoho není.“

Důraz chce Ksandr klást na to, aby expozice v technickém muzeu byly interaktivní a aby nabízely stále něco nového. „V muzeích je to obvykle tak, že dvě nebo tři procenta se podaří vystavit a zbytek je zavřený v depozitářích. Chtěl bych, aby formou pokladů z muzea bylo třeba možné na měsíc některé exponáty obměnit, a tak pravidelně ukazovat, co sbírky obsahují,“ plánuje.