Architekti bojují za novou Prahu

Praha – Architekti, urbanisté, vědci, publicisté a významní tvůrci jsou zastoupeni v občanské iniciativě Za novou Prahu, která je znepokojena „rozporuplnou situací v řízení a vedení města Prahy“. Chce proto navrhnout zásadní koncepční kroky a svoji představu realizovatelných změn. "Dosavadní rozvoj Prahy je navzdory všem proklamacím veden převážně krátkodobými a individuálními zájmy části politické reprezentace města," domnívá se iniciativa, pod jejímž prohlášením jsou podepsáni architekti Zdeněk Lukeš a Eva Jiřičná nebo designér Maxim Velčovský.  

„Rádi bychom obnovili ztracený dialog mezi vedením města a veřejností. Řada z nás by ráda udělala jakousi inventuru pozitivních a negativních kroků, které se za posledních 20 let staly. Jako hlavní negativum bych označil to, že jsme za tu dobu nebyli schopni definovat představu o tom, kam by Praha měla jít, jaká by měla být vize jejího rozvoje. Inspirovat bychom se mohli už Karlem IV., jehož představa o územním rozvoji města přetrvala 500 let, nebo doba primátora Ulricha v Hradci Králové, či Baťova éra ve Zlíně, to jsou věci, které mají dodnes evropskou úroveň,“ upozornil na některá témata iniciativy v rozhovoru pro ČT24 architekt Miroslav Masák.

Prohlášení iniciativy Za novou Prahu:

Video Rozhovor s Adamem Gebrianem a Jaroslavem Pleskotem
video

Rozhovor s Adamem Gebrianem a Jaroslavem Pleskotem

Dosavadní rozvoj Prahy je navzdory všem proklamacím veden převážně krátkodobými a individuálními zájmy části politické reprezentace města. Nejasnosti týkající se přípravy nového územního plánu, vypisování developerských i architektonických soutěží a především rozhodování o změnách využití velkých rozvojových území v nedávné minulosti jsou toho dostatečným důkazem.

Mnohá rozhodnutí se nikdo ani nepokusil obhájit, natož srozumitelně vysvětlit. Absence jasně a srozumitelně stanovených pravidel vytváří u Pražanů pocit, že je možné vše, a zároveň nic. Tušený či skutečný klientelismus a možné korupční jednání pak vede k letargii a nedůvěře, či dokonce principiálnímu odporu občanů vůči záměrům rozvoje města. Výsledkem je namísto moderního a pulsujícího města nezdravý organismus, město nepříliš přátelské pro své obyvatele.

Jsme přesvědčeni, že tuto atmosféru je nutné co nejdříve změnit. Chceme věřit, že počátek nového volebního období je vždy i příležitostí změnit zavedené pořádky, a proto navrhujeme pražským zastupitelům zaměřit se na následující kroky, které by podle našeho názoru mohly ke zlepšení situace vést:

1) V širší diskusi se zástupci odborné i laické veřejnosti (urbanisté, architekti, památkáři, developeři, zástupci občanských iniciativ, aktivní občané) zhodnotit dosavadní rozvoj Prahy mezi roky 1990-2010 s cílem identifikovat nejvíce problematická rozhodnutí. Trvale pěstovat a rozvíjet dialog s širokou veřejností o „jejich“ Praze.

2) Uspořádat mezinárodní workshopy a diskuse o strategii rozvoje města za účasti reprezentantů úspěšně se rozvíjejících evropských (většinou i partnerských) měst (Hamburg, Vídeň, Berlín, Kodaň…) s cílem aplikovat maximum použitelných postupů pro budoucí rozvoj Prahy.

3) Ustanovit nezávislý poradní sbor ze zástupců odborné veřejnosti s jasně danou kompetencí a funkčním obdobím, který by posuzoval všechny zásadní urbanisticko-architektonické záměry a odborně oponoval koncepční dokumenty.

4) Připravit systémové změny v městských organizacích odpovědných za plánování jeho rozvoje tak, aby v jejich čele stáli namísto politicky prověřených manažerů respektovaní odborníci.

5) Pro kontinuitu a udržitelnost dlouhodobého rozvoje města i pro každodenní rozhodování jeho orgánů:

  • ujasnit roli Prahy a její dlouhodobé cíle v evropském i středoevropském kontextu, její pozici a podmínky pro naplnění těchto cílů, nevyklízet zbytečně prostor dynamicky se rozvíjejícím středoevropským městům a využít kulturní a intelektuální potenciál Prahy pro posílení její pozice,
  • zpřesnit a dodržovat základní principy rozvoje města v  jednotlivých oblastech – velká rozvojová území, dopravní a technická infrastruktura, památková ochrana, limity zastavitelnosti na okraji města apod.,     
  • stanovit závazné postupy při naplňování těchto záměrů (jako je například vypisování architektonických ideových soutěží na významná území sloužící ke stanovení regulativů a teprve následně území parcelovat pro jednotlivé developery atd.),
  • cílevědomě podporovat a rozvíjet kvalitní veřejná prostranství a napomáhat vzniku kvalitní soudobé architektury.

Domníváme se, že jenom srozumitelně definované cíle, jasně stanovená pravidla a kontrola jejich plnění mohou vést k dlouhodobě zdravému rozvoji města. Pouze citlivým přístupem s požadavky nejvyšší kvality a odpovědnosti můžeme propojit staré s novým. Praha patří k nejbohatším regionům Evropy; dokažme tento potenciál využít k tomu, aby Praha byla příkladně se rozvíjejícím moderním evropským městem - podpořme naději na možnou změnu, která by mohla vyvést Prahu ze stávající, dlouhodobě neudržitelné situace.

INICIATIVU ZA NOVOU PRAHU PODPORUJÍ:

Richard Biegel – historik umění, jednatel Klubu Za starou Prahu, vysokoškolský pedagog; Jakub Fišer – architekt, člen Dozorčí rady Nadace české architektury Adam Gebrian – architekt; vysokoškolský pedagog; Pavel Hnilička – architekt; Jan Jehlík - architekt, vysokoškolský pedagog; Eva Jiřičná – architektka; Jan Kasl – architekt, primátor Prahy 1998-2002; Radek Kolařík – architekt, vysokoškolský pedagog, člen správní rady Nadace české architektury; Petr Kratochvíl – teoretik a historik architektury, vysokoškolský pedagog; Petr Lešek – architekt, Projektil Architekti; Zdeněk Lukeš – architekt, historik architektury; Miroslav Masák - architekt, vysokoškolský pedagog; Dan Merta – historik umění, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera; Irena Murray–Žantovská – historička architektury, ředitelka sbírek RIBA, Londýn; Jiří Musil – sociolog, vysokoškolský pedagog; Martin Peterka - architekt, místopředseda představenstva České komory architektů; Alberto di Stefano – developer, architekt, majitel galerie Futura; Čestmír Suška – sochař; Alena Šrámková - architektka, vysokoškolská pedagožka; Yvette Vašourková – architektka, Centrum pro středoevropskou architekturu; Maxim Velčovský – designér; Josef Vomáčka – publicista, galerista; Zdeněk Zavřel - architekt, děkan fakulty architektury ČVUT; Antonín Žižkovský - dopravní inženýr a Hana Hegerová.

Karlův most v zimě
Zdroj: Pražská informační služba