Leden je časem šortek

Praha - Pražské kino Světozor hostí od 19. do 23. ledna Festival krátkých filmů Praha, který pořádají organizátoři karlovarského festivalu. V šestém ročníku tzv. pražských šortek bude soutěžit patnáct snímků se stopáží do 25 minut, které vznikly v uplynulém roce. Zároveň je připraven nesoutěžní program, mapující dění ve světové krátkometrážní kinematografii trochu více ze široka. Organizátoři doufají, že přehlídka může mimo jiné ukázat filmařům, že i s krátkým filmem se dá udělat velká díra do světa.

V mezinárodní soutěži jsou zastoupeny snímky z tradičních západních destinací i z exotických zemí, jako je Indie, Írán nebo Thajsko. V nesoutěžních sekcích, zaměřených na jednotlivá teritoria, bude zastoupena frankofonní část Belgie a Izrael. První v sobě snoubí kulturu, tradici a gurmánství, spojené s francouzským jazykem na straně jedné, s preferencí piva, celkem černým smyslem pro humor a fantazií, která stála u kořenů surrealismu, na straně druhé.

„Do Izraele nás zase vezme pět krátkých filmů, které slavily v posledních letech velké úspěchy na významných filmových festivalech. Nabízejí možnost porozhlédnout se po komplikované a pro Evropany asi stěží uchopitelné současnosti židovského státu a jeho obyvatel trochu víc zblízka, než nabízejí zpravodajské šoty,“ upozornil programový ředitel festivalu Karel Spěšný.

Video Reportáž Ondřeje Moravce
video

Reportáž Ondřeje Moravce

Ve svém programu se festival pravidelně věnuje experimentálním snímkům v sekci Labo a představuje také krátké filmy dnes již slavných režisérů v sekci První podání. „Tentokrát v ní například uvedeme jedenáctiminutový snímek Věry Chytilové Kočičina z roku 1960 nebo jeden z prvních filmů oscarového režiséra Roberta Zemeckise (Forest Gump, Trosečník) A Field of Honor z roku 1973,“ uvedla za organizátory Radka Weiserová.

V sekci Panorama nebudou chybět oceněné snímky, jako například vítězný krátký film Berlinale 2010 Incident by a Bank režiséra Rubena Östlunda, držitel Oscara za krátký film snímek The New Tenants režiséra Joachima Backa nebo snímek I Do Air Martiny Amati, který získal cenu BAFTA pro nejlepší krátký film.

Sekce představující významné světové festivaly se zaměří na australský festival v Melbourne a jeho iniciativu pro krátký film Accelerator, která každoročně sestavuje kolekci nejvýraznějších australských a novozélandských krátkých snímků. Tradičně budou uvedeny nejnovější české krátké filmy v sekci Check the Czech. Tentokrát se jedná o tři snímky z pražské FAMU a jeden studentský počin z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku.

Tematická sekce Muzikál expres uvede netradiční muzikály, ve kterých zuří národnostní konflikty (West Bank Story, režie: Ari Sandel), monstra útočí na táborníky (Legenda od Bobří přehrady, režie: Jerome Sable) a zubaři se učí trhat stoličky (Jak zubaři přicházejí o iluze, režie: Ian Power). Program Velmi křehké vztahy, parafrázující jméno české televizní soap opery, naznačuje, že se bude s humorným nadhledem zaobírat mezilidskými vztahy.

Mezinárodní porota opět udělí hlavní cenu s bonusem 5 tisíc eur a dvě zvláštní uznání. Publikum bude moci opět napříč všemi sekcemi vybrat film, který získá Cenu diváků.

Krátké filmy Češi zkrátka netočí

V Česku přílíš krátkých filmů nevzniká. Za své mluví i fakt, že na festivalu je zastupuje pouze čtveřice studentských snímků. Renomovaní autoři se krátkým filmům většinou vyhýbají. Oproti tomu v zahraničí má krátký film své místo. Režiséři tu ale mají pro svou tvorbu odlišné podmínky. „V jiných zemích musíte podstoupit takové kolečko, kdy od státu dostanete nejprve peníze na 10minutový film, pak třeba na 40minutový a pak až můžete žádat o celovečerní. Takže důvod, proč v zahraničí vzniká takové velké množství snímků, je, že filmaři musí začínat krátkým filmem,“ vysvětlila dramaturgyně Radka Weiserová.

„U nás, když studenti školu skončí, buď mají štěstí a natočí celovečerní film, protože grantový systém to umožňuje, nebo točí reklamy či v televizi, takže jim chybí motivace, nemusí točit krátké filmy, aby dokázali, že vůbec umí točit filmy. Chybí motivace i v tom, že si možná neuvědomují, že s krátkým filmem mohou udělat stejnou díru do světa jako s tím celovečerním,“ doplnil programový ředitel Karel Spěšný s odkazem na režisérku a animátoru Michaelu Pavlátovou. Ta byla v roce 1993 za animovanou grotesku Řeči, řeči, řeči nominována na Oscara a jej animovaný, taktéž krátkometrážní film byl oceněn na Berlinale 1995 Zlatým medvědem.

Přesto se i v Česku začíná formát krátkých filmů pomalu prosazovat, a to především díky filmovým pobídkám. „Vzniká tu například povídkový film z krátkých filmů o Praze, který točí několik mladých tvůrců,“ upozornila jedna z nich, režisérka Viktória Dzurenková. Studenti FAMU pod vedením režiséra Víta Olmera čerpali nápad z úspěšného světového projektu Cities of Love, jehož součástí jsou například filmy Paříži, miluji tě! nebo New Yorku, miluji tě! Snímek s názvem Praho, má lásko se má v kinech objevit v květnu příštího roku.