Výtvarná „osmdesátá“ si řekla o sympozium

V souvislosti s právě probíhající výstavou malířů generace 80. let v brněnské Wannieck Gallery, ale také z důvodů potřeby a nutnosti reflektovat fenomén domácí umělecké scény 80. let dříve, než bude zkreslena patosem pamětníků a chaosem myšlenek nezúčastněných, se v pondělí 24. ledna 2011 konalo sympozium nazvané Osmdesátá (s podtitulem sympozium o malířství a malířích generace osmdesátých let v Čechách). Portál ČT24 z této nanejvýš zajímavé akce zprostředkoval celodenní přímý přenos. Záznam sympozia je možné najít v archivu iVysílání.

Kunsthistorici, kurátoři i samotní umělci se v moderních prostorách Národní technické knihovny v Praze - Dejvicích zamýšleli nad tématy, která měla postihnout leccos podstatného z umění a charakteru doby, nořící se stále více do historie. Účastníkům akce šlo především o plasticitu a jistou komplexnost pohledu na domácí malířskou scénu 80. let, a to jak v přínosu jednotlivých malířů, tak v postižení této doby jako celku, její mentality, a také o zasazení českých souvislostí do mezinárodního kontextu. 

„Celý ten projekt o osmdesátých letech ve výtvarném umění je nesmírně důležitý nejenom z hlediska výtvarných dějin, ale i z hlediska výtvarné současnosti, protože dnes se ve směs jedná o známé osobnosti naší dnešní výtvarné scény. Relevantní je to ovšem i z hlediska společenských souvislostí, protože v druhé polovině osmdesátých let se začaly objevovat na kulturních periferiích ostrůvky pozitivní deviace. Objevila se nezávislá divadla, hudební skupiny a výtvarná scéna byla součástí tohoto dění. Zajímavé na tom je, že česká výtvarná scéna 80. let se konfrontovala spíše se světovými vlivy a ignorovala oficiální umění, protože to bylo nezajímavé a trapné jako celá doba,“ zamýšlel se nad tématem teoretik práva a umění Jiří Přibáň. 

„Vymezit se politicky sice nebyl náš prvotní zájem, ale nesmí se zapomínat, že ještě v roce 1989 byli političtí vězni a politický rozměr byl tedy ve všem, co jsme dělali nějakým způsobem obsažený. Někdo se vztahoval k politické činnosti více jiný méně, bylo to velmi různé. My jsme věděli, že pokavaď chceme udělat nějakou radikálnější změnu, tak se musí přes veškerou úctu odstranit kontinuální vývoj, který tady v 60. a 70. letech probíhal u slušných umělců a musíme se na otázku výtvarného umění podívat trochu jinak, tak aby byla více v souladu s děním ve světě,“ uvažoval výtvarník Tomáš Císařovský.

Sympozium navázalo obsahem na probíhající výstavu v brněnské Wannieck Gallery. „V polovině 80. let 20. století dochází ke zlomu ve výtvarném názoru tehdejší nastupující generace. Po epizodě s expresivní tendencí se prosazuje postmoderní chápání obrazu jako takového, podmíněného do značné míry zvolna se měnící dobou. V reprezentačním průřezu tehdejší tvorbou chceme ukázat základní východiska i z nich vyplývající pokračování tvorby jednotlivých výtvarníků,“ vysvětlil kurátor výstavy Richard Adam.