Pražské rozhovory aneb myšlenky rakouských myslitelů

Praha – Rakouské kulturní fórum zahájilo ve čtvrtek sérii přednášek a diskuzí s názvem Pražské rozhovory, kdy každý měsíc tu své názory na vývoj současného světa představí jedna významná postava rakouského myšlení, businessu či kultury. Organizátoři věří, že se tím oživí stará dobrá středoevropská debata, kdysi násilně přetržená komunistickou diktaturou. Sérii přednášek zahájil rakouský filosof a esejista Konrad Liessmann, autor slavné knihyTeorie nevzdělanosti a držitel ceny nadace VIZE 97 za rok 2010.

První série přednášek Rakouského kulturní fóra byla věnována úloze moderny v současném světě. Konrád Liessmann se věnoval kantovské otázce Kdo jsme? přičemž ji doplnil o podtitul Obrazy lidí moderny. Představa o tom, jak přesně definovat pojem „člověk“ není zcela jednotná, ale k utváření této představy nám pomáhají právě obrazy. Liessmann je toho názoru, že moderna, v jeho pojetí období od renesance, vyprodukovala velmi silné obrazy člověka. Člověka jako tvůrčí bytost, která může své světy kreativně, produktivně, ale i destruktivně měnit.

Nabízí se tak další kantovská otázka Kam kráčíme? „Myslím, že v určitých oblastech naší současnosti máme pramálo důvodů k euforii,“ říká Liessmann. Podle jeho slov je všude vidět rostoucí destrukce, hektika a stoupající ekonomizace. „Cítíme a vnímáme, že svoboda i svoboda myšlení, určitá velkorysost k sobě samým i ke světu, se potlačuje,“ konstatuje filosof. Emancipace člověka ale prý není ještě u konce, na což poukazují někteří sociologové.

Události posledních dvaceti let totiž ukazují, že projekt moderny ještě není završen. Představy počátků sjednocování Evropy, která pochází ze 17. století, ještě není plnou realitou. Všechny projekty jsou tak podle jeho slov před námi. „Svobody, humanita, lidská pravá - to jsou myšlenky moderny, a to ještě neskončilo,“ říká Liessmann.

Vzdělání, které je tak pro rozvíjení dalších idejí nezbytné, je podle autora knihy Teorie nevzdělanosti velice důležité. To se ale nesmí nabízet v nějaké zkrácené formě, orientované na efektivitu, na trh a na další ekonomické parametry. Tím se totiž vzdělání prý velice omezuje. „Kreativci a inovátoři, kteří budou mít nápady, jež nám umožní řešit naše problémy, to nejsou lidé, kteří budou rychle vzděláni,“ míní filozof.

Konrad Paul Liessmann (* 1953)

Rakouský filozof a publicista, proděkan filozofické a pedagogické fakulty Vídeňské univerzity, se v těchto dnech stal v Praze držitelem ceny Nadace Vize 97. Je také politickým komentátorem a publicistou v několika denících, držitelem rakouské státní ceny za kulturní publicistiku, rakouského titulu Vědec roku 2006 a knihkupecké ceny Za toleranci v myšlení i činech. Z řady jeho knih byla do češtiny přeložena Teorie nevzdělanosti - Omyly společnosti vědění (Academia, 2008) a soubor společenskopolitických esejů Hodnota člověka (Nadace Vize 97, 2010).

Konrád Liessmann
Zdroj: www.philosophicum.com