New York vystavuje Picassovy kytary

New York – Pablo Picasso, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů kubismu, je známý především jako malíř, byl ale i sochařem. Právě jeho sochy můžou nyní vidět návštěvníci Muzea moderního umění v New Yorku, které chystá výjimečnou výstavu děl tohoto španělského umělce. Návštěvníci mohou do konce července obdivovat takzvané Picassovy kytary.

Připravovaná výstava nabídne mimo jiné dvě ikonické sochy Pabla Picassa, jež obě představují kytary. Vznikly mezi lety 1912 a 1914 a autor je věnoval Muzeu v rodné Málaze v roce 1970. „Genialita těchto Picassových soch spočívá v tom, že si nevybral pompézní námět, ale předmět každodenního života. Podobná díla v jeho tvorbě nevidíte,“ komentuje zmíněná Picassova díla kurátorka výstavy Anne Ulmanová.

Picassovy sochy, všelijak poslepované a omotané provázky, vyvolaly ve své době poprask. „Když myslíte na sochu jako výtvarné dílo, každý si představí výtvor z bronzu nebo mramoru, který znázorňuje postavy hrdinů, šlechticů nebo generálů. Picasso ale vytvořil běžný předmět a použil pomůcky, které mají i děti ve školách,“ dodává Ulmanová.

Umělec na obraz lepí i kusy papíru – často tapety nebo noviny. Tím pádem se vlastně jedná o první koláže v umění. Picassovy „kytary“, zapůjčené Muzeem Pabla Picassa v Málaze, jsou v umělcově tvorbě naprosto ojedinělé.


Picassovo dílo se řadí do několika období. Některé názvy období Picassovy tvorby jsou předmětem sporů. Asi nejuznávanější je dělení, které začíná modrým obdobím (1901–1904). To je typické tmavými obrazy vyvedenými v modrých a modrozelených barvách, strohou barevností a smutnými náměty (prostitutka nebo žebrák). Následovalo růžové období (1905–1907, jež má veselejší nádech s oranžovými a růžovými barvami) a období ovlivněné Afrikou (1908–1909), kdy vznikly slavné Avignonské slečny, inspirované předměty přivezenými z Afriky.

Další jeho tvorba se označuje jako analytický kubismus (1909–1912). Ten vytvořil společně s Braquem. Je charakteristický temnými obrazy, jež jsou vyvedené v hnědých barvách. Následoval syntetický kubismus (1912–1919). V tomto dalším stupni kubismu lepí na obraz i kusy papíru, často tapety nebo noviny. Objevuje se tak vlastně již zmiňované první použití koláže v umění. V Picassově pozdní tvorbě je patrný surrealismus, díla jsou směsicí stylů.

Avignonské slečny
Avignonské slečny