Recenze: Jiné světy Natálie Kocábové

„Natálie Kocábová křtí dneska desku v Akropoli. Doražte, bude to veliký!“ nabádal v úterý fanoušek výše jmenované zpěvačky na portálu Facebook. Jeho výrok by se dal ale rozšířit o několik skutečností. Mimo své nejnovější desky Walking On The A-Bomb pokropila šampaňským i svou knihu básní s názvem The Darkside of Prague. Facebookovský fanda se zapomněl zmínit i o populární tuzemské kapele 100°, která diváky bavila druhou polovinu večera. „Stupňové“ měli nachystanou světelnou show podepřenou neobvyklou vizuální projekcí. Oba interpreti si vedli dobře, ale tak „veliký“ to večer zase nebylo…

Natálie Kocábová je skutečně dívka z jiné planety. Žije si ve vlastním světě, jenž nepodléhá vnějším vlivům a děje se v něm pouze to, co Natálie dovolí. Jejím vnitřním pochodem je dost možná i staromilství. Jak jinak vysvětlit, že jako zpěvačka distribuje v jednadvacátém století mimo CD své písně na klasické páskové kazetě? Toto gesto však místo pohoršení vykouzlilo divákům na tváři spíše úsměv a vypustilo do vzduchu vůni starých časů. Litovat mohl snad jedině jeden chlapík, kterému při křtu narazila vyhozená kazeta ošklivě do hlavy.

Ženskou převahu na pódiu vídají návštěvníci Paláce Akropolis zřídka. O toto příjemné překvapení se mimo Natálie postaraly cellistka Tereze Kovalová a houslistka Anežka Bzirská. Za jejich zády, s cigárkem v koutku úst, poskakoval neúnavně Jiří Burian. Staral se o samply a bubny. Jeho přítomnost nebyla náhoda, vždyť to byl právě frontman Southpaw, kdo Natálii desku zhudebnil. Jako hudební nástroj posloužily i jedovatě zelené barely od vody, které o sebe posléze s radostí Anežka omlacovala - tedy pokud zrovna nedržela v ruce housle.

Kocábová není kdovíjaká zpěvačka. Za mikrofonem ale budí neuvěřitelný respekt, čiší z ní sebevědomí, charisma a po jejím údajném neurotismu jakoby se slehla zem. Přestože na pódiu nevrhá salta ani nekroutí zadkem, nelze ze šestadvacetileté mámy spustit oči. Její muzika ale není rozhodně pro každého. Potenciální fandové to mají o to těžší, že pokaždé vydá tak odlišnou desku, že se při hledání cesty k jejím melodiím musí zapotit. Její nynější vystoupení bylo především skromné a upřímné.

Walking On The A-Bomb sice uzavřela fungování časopisu Report, ale její obsah má daleko ke studiovým zbytkům, co mají za úkol akorát rychlý rozprodej. Album je propracované a je za ním vidět kus pořádné práce. Přetéká roztodivnými elektro zvuky, nacházíme v něm rozervanost i úplnost, dospělost i děckost. Jako kmotra svého nového hudebního přírůstku si Natálie pozvala Michala Motyčku z kapely Niceland.

Naživo Natáliina tvorba promlouvá mnoha jazyky a vnese diváka do jiného světa. Akropole si mohla v úterý všimnout, že Natálie a její tým dělají muziku hlavně pro radost. I kdyby už v sále nikdo jiný nebyl, mohli jste vidět, jak nesmírně si čtveřice svou hudbu užívá.

Kluci ze 100° díky přípravám své čtvrté studiovky dlouho nevystrčili „čumák“. Proto se rozhodli vzít večer v Akropoli z gruntu a naservírovali přítomným působivou světelnou show a na maximum zelektronizované písně svých předchozích alb. Člověk by se skoro nachytal, že jsou jinak trash-popoví rodáci z Mariánských Lázní ryze taneční kapelou. Jenže sázka na pompéznost by se bývala vyplatila ve větším klubu či na jiné akci. Ke konci jejich setu začínaly nekompromisně řídnout řady a vzpomínka na předešlé skromnější vystoupení Kocab a spol. zvítězila…

Houslistka Anežka Bzirská jako doprovod Natalie Kocab
Houslistka Anežka Bzirská jako doprovod Natalie Kocab
Více fotek
  • Houslistka Anežka Bzirská jako doprovod Natalie Kocab autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2345/234487.jpg
  • Natalie Kocab a Michal Motyčka autor: Kristina Bílá, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2345/234490.jpg
  • 100° autor: Kristina Bílá, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2345/234491.jpg