Praha - Již od listopadu můžeme sledovat zajímavou informační kampaň Národního památkového ústavu, která pod ústředním názvem Nové ve starém přináší téma současné architektury v historickém městě. Nejrůznější formou, přednáškami, rozhlasovými a televizními pořady i zajímavými články se snaží desítky odborníků přiblížit srozumitelnou formou toto důležité téma široké veřejnosti. Na dotazy Josefa Vomáčky v sérii materiálů k akci Současná architektura a historické město odpovídá ing. Lenka Kotišová z pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.
Nové ve starém – Ústí nad Labem
Ústí nad Labem, před válkou také Aussig, bylo městem, nesoucím typické prvky bohatého průmyslového města té doby. Proto zde můžeme dodnes najít výjimečné realizace s nespornou kulturní hodnotou. Jedním z nejvýznamnějších byla také stavba 44 metrů vysoké budovy ředitelství Spolchemie z roku 1930, dokonce zařazená ve světovém seznamu mrakodrapů, která je právě teď na prodej. Máte nějaké zprávy o tom, jak prodej probíhá, kdo budovu získá či jak s ní bude naloženo? Lze případně takovou stavbu nějakým způsobem ochránit, aby nedošlo ke zbytečným poškozením nebo jinému nevratnému kroku, který by zpochybnil hodnotu budovy?
Tato nemovitost v současné době není památkově chráněná. Náš ústav - NPÚ v Ústí nad Labem podal v loňském roce návrh na prohlášení této budovy za kulturní památku, ale Ministerstvo kultury ČR zatím s tímto podnětem neudělalo vůbec nic. V případě, že bude objekt prohlášen za kulturní památku a změní se následným prodejem nemovitosti i vlastník, vzniká majiteli pouze oznamovací povinnost o změně vlastníka. Pokud bude budova ředitelství Spolchemie prohlášena kulturní památkou, prodána a nový vlastník bude uvažovat např. o rekonstrukci celého objektu nebo jen dílčích stavebních úpravách, musí pak veškeré případné záměry a změny konzultovat s naším ústavem a vyžádat si závazné stanovisko výkonného orgánu státní památkové péče.
Prohlášení této výjimečné nejmonumentálnější expresionistické stavby na českém území za kulturní památku je jednou ze šancí, jak uchovat a ochránit její hodnoty v zachování např. původních stavebních konstrukcích, stávajícího technického vybavení - oběžného výtahu – páternoster, mobiliáře – skříňové stěny, svítidla apod., pokud pomineme množinu solventních, zapálených, osvícených investorů s vytříbeným estetickým cítěním a smyslem pro detail. Přístup k informacím o prodeji mám pouze z médií.
Město Ústí bylo nejen těžce poškozeno válečným bombardováním, ale také vlastní činností po roce 1945. Masové rozsáhlé odstřely starých budov, které probíhaly až do roku 1988, poměrně značně poznamenaly původní tvář města a umožnily výstavbu ne vždy kvalitní nové zástavby. Nedávno byla na ploše, kde kdysi stávala ústecká radnice, otevřena zajímavá novostavba architektů Jehlíka a Reimana, tzv. palác Zdar. Jak jste tuto budovu přivítala Vy a jaké názory na ní máte?
Městský dům palác Zdar převzal jméno a vyrostl na místě původně renesanční, následně pak nově postavené klasicistní radnice, která byla po válce až do 70. let užívána jako soudní budova a vedlejšího objektu vyhlášené restaurace a hotelu Zdar. Oba objekty byly strženy v roce 1976 na základě rozhodnutí města, ale na příkaz tehdejších vlivných komunistických činitelů. Obdobně byly plošně zdemolovány i další bloky např. na Masarykově tř. Palác Zdar – polyfunkční dům s komerčním využitím z Architektonické Kanceláře Jan Jehlík a Thomas Műller Ivan Reimann Architektenzískal v r. 2004 první místo v architektonické vyzvané soutěži. V průběhu zpracovávání jednotlivých stupňů projektové dokumentace byla částečně upravována náplň, byl zmenšován objem a výsledná realizace je dle mého názoru hmotově a výrazově jednodušší. Stavba vychází z urbanistické struktury, je hmotově členěná, respektuje měřítko Mírového náměstí, má pevný řád, je umírněná, kultivovaná, neprovokuje, dispozičně a konstrukčně umožňuje flexibilní využití objektu i změny v průběhu užívání. Pozitivně vnímám z pohledu chodce osazení hodin na 'věži' směrem do náměstí i jako symbol po původní historické budově radnice.
Klub Za starou Prahu odměnil architekturu této 'Neviditelné' novostavby cenou Nejlepší novostavby v historickém prostředí v listopadu roku 2010. Styl budovy např. svými zakulacenými rohy připomíná berlínskou architekturu dvacátých let minulého století, dle předsedy Rostislava Šváchy.
V soutěži o nejkrásnější stavbu města bezkonkurenčně vyhrál Mariánský most architekta Kouckého. Lze o této stavbě hovořit jako o příkladu novostavby, dotvářející přírodní a stavební prostředí města , případně proč?
Mariánský most lze považovat za architektonické dílo ve veřejném prostoru, které je dotvářeno a jeho výraz umocňován okolním přírodním prostředím. Je bezpochyby nejvýraznějším autorským počinem architekta Kouckého a jeho kolegů Šárky Malé a Milana Komínka. Anketa listu Structural Ingeneering International vyhlásila toto architekonické dílo jednou z deseti nejkrásnějších staveb světa devadesátých let 20. století. Most patřil však zároveň i k nejkonroverznějším stavbám realizovaným v České republice po listopadové revoluci. Velká část Ústečanů kritizovala především obrovskou finanční zátěž jakou stavba mostu městu přinesla. Stavba stála městskou pokladnu přes tři čtvrtě miliardy korun, což byl bez mála roční rozpočet Ústí. Odložena tak musela být např. rekonstrukce Mírového náměstí a další potřebné městské investice. Most vznikal v letech 1993 - 1998 a stal se jakýmsi pomníkem přerodu české společnosti ze socialisticko-totalitní na tržně-demokratickou.
Jednou z novostaveb, které podle mne dopadly poměrně dobře, je dostavba Komerční banky v Bílinské ulici. Jak se na tuto budovu dívají památkáři?
Budova Komerční banky také není kulturní památkou. Památkáři tudíž neměli žádnou možnost nahlédnout do projektové dokumentace. Zůstala tedy utajena např. původní hmota stavby i jakým způsobem dostavba zasáhla např. původní interiér. Z pohledu z exteriéru se dostavba jeví jako zdařilá a navazující na architektonické hodnoty původní stavby. Návrh dostavby zpracoval ing. arch. Vladimír Novák, realizace proběhla v letech 1995 - 1997.
Centrum města doslova zalilo nákupní centrum Forum, navržené mimo jiné holandským studiem T + T design. Máte pocit, že je tu všechno v pořádku ? Není tato hutná hmota tak trochu pohledově nepropustná, co navíc podle Vašeho názoru centrum Forum provedlo s vedle stojícím kostelem, který přece vždy patřil k hlavním dominantám města?
Realizace a otevření rozsáhlého komplexu obchodního centra Forum je opět velmi diskutovanou a kontroverzní stavbou ve městě. Čeští architekti s funkcí generálních projektantů Jan Chlup a Petr Valenta se demonstrativně vzdali autorských práv k projektu, nechtějí být údajně spojováni s touto stavbou, na jejíž realizaci neměli vliv.
Výstavbou obchodního centra Forum tedy město z tohoto pohledu neztratilo svou dominantu – tj. kostel, jak je kritiky často zmiňováno.
Prostor kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie bylo nutné již bezodkladně kultivovat. Stávající propadající se asfaltové plochy přilehlých parkovišť - přímo navazující parkoviště na jižní průčelí kostela, obludná „nová“ tržnice, kapacitně stánkaři předimenzovaná a neudržovaná 'stará' tržnice aj. Je nutné si uvědomit, že historicky tato část města byla až do konce II. svět. války zcela zastavěná a kostel se nacházel uvnitř bloku domů – podobně jako u ostatních českých středověkých měst. Situace, kdy se stal kostel výrazně dominantním byla dle mého soudu tedy nepřirozená, navíc výstavbou nové radnice byla tato dominance opět výrazně poznamenána. Výstavbou obchodního centra Forum tedy město z tohoto pohledu neztratilo svou dominantu – tj. kostel, jak je kritiky často zmiňováno.
Hlavním negativem, nejen dle mého názoru, je s výstavbou tohoto komplexu spojená a účelově vyvolaná změna kvalitního regulačního plánu centra města, zpracovaného na základě architektonické soutěže v r. 1993 ing. arch. Romanem Kouckým. Nové regulativy tak umožnily maximální požadované zábory ploch (i na úkor provozních potřeb okolních vlastníků). Novostavba nerespektuje měřítko daného prostoru ani druhovou skladbu přirozené městské zástavby.
Problémem, který je v této části města zcela zjevný, je absence tržiště, jehož likvidace byla spojena s výstavbou obchodního centra Forum. Provizorní řešení sice vzniklo při jižní straně objektu obchodního domu Labe, ale je naprosto nevyhovující pro svou stísněnou polohu a limitující rozlohu. I v evropských městech se pořádají pravidelné trhy na otevřených prostranstvích menších či větších náměstí, která byla historicky předurčena ke směnnému obchodování.
Co říkáte situaci okolo veleznámé výletní restaurace Větruše, která se stále kolíbá na podivné pozici oblíbeného a přitom ne vždy dobře fungujícího restauračního místa ve výjimečně krásné poloze nad městem? A co s místem může provést nová lanovka?
Opět v současné době ve městě velmi diskutované zařízení spojené s kontroverzní dostavbou. Hotelová přístavba k výletní restauraci měla vzniknout již v 80. letech. Návrhy dostavby se zpracovávaly, pokud se dobře pamatuji, ještě ve Stavoprojektu v Ústí n. L., v ateliéru č. 2 - pod vedením ing. arch. Rudolfa Bergera, spoluautorem byl tehdy ing. arch. Zdeněk Havlík. Na stavbu proběhla ve své době i architektonická soutěž. Zúčastnil se jí se svým návrhem z r. 1984 i ing. arch. Zdeněk Vávra a ing. arch. Václav Krejčí s ing. arch. Janou Kallműnzerovou, návrh z roku 1999. Další návrh dostavby hotelu architekta Havlíka byl prezentován v roce 2008. Po privatizaci v 90. letech restaurace chátrala, až hrozilo její zřícení. Pod tlakem veřejnosti město ruinu vykoupilo, v roce 2002 zahájilo opravy a nechalo vybudovat lanovku pro lepší dostupnost a oživení objektu. Ta byla zprovozněna v loňském roce. Přístavba hotelu k výletnímu zámečku vyvolala nejen mezi architekty a znalci architektury zděšení. Všichni se bojí, že se symbol Ústí změní v podnikatelské baroko a nenávratně negativně se zapíše do panoramatu města.
Investor stavby hotelu společnost Ekofin a její zástupce na možnost zastavení projektu a jeho přepracování reagoval striktním odmítnutím. Projekt zpracovala ústecká kancelář Archatelier 2000 – ing. arch. Jana Kallműnzerová, ing. Jiří Kallműnzer. Radní vybrali údajně z pěti variant tu nejmodernější a nejdražší – bez přizvání odborníků. Odpůrci stavby zvažují sepsání petice za zastavení přestavby zámečku a návrh, že by na exponovaná místa ve městě byly vypisovány veřejné soutěže.
Příkladem kvalitní novostavby, postavené v centru města Ústí nad Labem je budova ČNB, architekta Michala Gabriela a Miroslava Johanovského, realizovaná v letech 1992 – 1994, která jako jedna z prvních staveb po revoluci vyplnila nezastavěnou proluku v poměrně těsném sousedství areálu klášterního kostela sv. Vojtěcha.
Nově otevřeným multifunkčním (administrativně – obchodním) komplexem v centru města je nedávno dokončený CPI City Center (obchodní a developerská společnost, jejíž některé firmy provozují síť čtyřhvězdičkových hotelů Clarion s kongresovými sály, moderními administrativními a obchodními objekty ), situovaný na místě zbořeného bloku za komunistického režimu v 80. letech 20. stol., na pozemcích pod bývalým kinem Hraničář, pocházející z ateliéru Jiran Kohout Architekti, s.r.o. Tento komplex je založen na poměrně jednoduchém urbanistickém konceptu městského bloku, který se stane součástí struktury města, svými fasádami a hmotou zajímavě formuje okolní městský prostor, umožní lidem vstup do vnitrobloku i diagonální pěší propojení s možností využití některých provozoven v parteru. Výsledné řešení muselo být přepracováno a značně upraveno s ohledem na limitující a výrazně snížené investičních náklady.
GALERIE
Ústí nad Labem / Spolchemie