Recenze: Vypsaná fiXa - kdo si neskočil, jako by nebyl

San Piego City je božské město. A to ani nemusí ležet na mapě. Imaginární místo, kde se zrodila jedna z nejznámějších kapel Česka a kde už od roku devadesát čtyři zhmotňuje své sny. Márdiho a jeho sebranku dnes zná (jakkoliv třeba jen z plakátu) i profesor filozofie. V předvečer Evropského dne mozku vtrhla Vypsaná fiXa do Lucerny Music Baru, aby podle svých slov pomohla vyčistit fanouškům jejich mozky. Čtveřice navíc musela probudit své nástroje před jarním turné. V Praze jim sekundovali polští Hey, kteří si s FiXou v minulosti zahráli během éry Krásy nesmírné. Čtvrteční akci lze opsat několika slovy: byla to párty…

Vypsaná fiXa si svůj nynější úspěch doslova vydřela. Počátky na českých festivalech, kdy se na jejich písničky vlnila pouhá desítka lidí, jsou už dnes minulostí. Takéž i neúnavné objíždění republiky a zdánlivě bezvýsledné hraní. Úspěch pardubické sebranky rostl s deskou Brutální všechno a dalšími nahrávkami jenom potvrdili, na koho že se budou vyprodávat sály.

Jít na koncert FiXy je záruka jistoty. Víte, jaké lidi můžete čekat, víte, že stejně dostanete kelímkem od piva do hlavy, stejně jako víte, že se v davu budete otírat o další zpocené návštěvníky. A taky po těch letech nějak tušíte, že FiXa zahraje dobře. Čtvrteční vystoupení se od ostatních přeci jen v něčem lišilo. Může za to tzv. „hledání ztracených psů“. Ne, nebojte, hlavnímu pořadateli se nezatoulal voříšek, aby ho pak všichni vyrazili hledat. Hudební aktéři na svém facebooku před časem rozjeli anketu o pět nejzanedbávanějších písní, na něž se v set listu permanentně zapomíná. Proto leckoho příjemně překvapila Tančírna, Samurajské meče nebo ostatní zatoulané skladby. Došlo samozřejmě i na klasiky, bez kterých by to zkrátka nešlo. Tak třeba „malý ýmo“ a jeho princezna stále ještě fungují…

Říká vám něco stage diving? Přesně tak, skočte si z pódia a nechte se na vlně rukou odnést… no klidně až domů. Je příjemné vidět, že se vystupující nebojí svých fanoušků a nechá je mezi sebou pobíhat, aby se následně vrhli do davu a druhý den o tom nadšeně vyprávěli kámošům. Ochranka na Vypsané fiXe sestávala z jednoho pána v kostkované košili ležérně se opírajícího o bednu. Poklidně se usmíval a trpěl fanouškům to, za co by je security men na koncertě zahraniční kapely tvrdě ztrestali.

Ono na tom není nic špatného, dokud se skokan nezaplete mezi efekty a mikrofony. Ačkoliv se to pár jedincům povedlo, Mejla i Mejn zůstávali v klidu. Jen jedinkrát Márdi popohnal k odchodu dvě slečny, které se mu připletly k mikrofonu. Počet stage diverů ale v určitých momentech převyšoval únosnou hranici. Na scéně se v jednu chvíli ocitlo asi osm lidí a bylo jen těžko poznat, kdo z nich je vystupující a kdo se „jen“ chystá na seskok. Ještěže se nemohlo skákat z balkonů… Nohy i ruce pařmenů vlály všude, do toho se pod pódiem strhl kotel, jež nemilosrdně přimačkával přední řady k hraně jeviště.

Největší marast se strhl při kouscích jako Holka s lebkou, Ruzyně, Dezolát či stará dobrá Nina. Nemenší nadšení vyvolal i otvírací Stereoid. Kytarista Mejla byl při čtvrtém přídavku propocený až na kůži. Fandové na tom byli podobně, takže vděčně přijali jím rozdané vody. Márdi kroutil očima a dělal obličeje. V půl dvanácté nastal čas udělat pá pá a zmizet. Našťouchaný klub se trousil spokojeně domů, někdo si cestou neustále broukal Kostel – Biohazard – McDonald. Tahle FiXa v sobě holt trochu náplně ještě má.

Fotografie z koncertu: Petr Klapper.

  • autor: Petr Klapper, zdroj: PetrKlapper.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238692.jpg
  • autor: Petr Klapper, zdroj: PetrKlapper.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238693.jpg
  • autor: Petr Klapper, zdroj: PetrKlapper.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238695.jpg