Zakleté čísto Sto osm si získalo Jeden svět

Praha – Hlavní cenu letošního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět získá španělský snímek Sto osm. Režisérka Renate Costová se v detektivním příběhu vrací ke smrti svého strýce a odhaluje represe paraguayského diktátorského režimu 80. let proti homosexuálům. Cenu za nejlepší režii dostane Alí Samadí Ahadí za snímek Věznice Írán. Porota hlavní soutěže udělila ještě zvláštní uznání švédskému snímku Vodka Factory. Sleduje dvě generace žen v malém ruském městě plném agresivních, věčně opilých mužů. Bez příkras pojednává o domácím násilí a situaci svobodných matek.
Ceny se budou předávat ve čtvrtek večer při slavnostním zakončení festivalu.

Název vítězného snímku Sto osm odkazuje k počtu lidí, kteří byli v šedesátých letech v Paraguayi pro výstrahu zlynčováni na základě zvláštního seznamu, evidujícího osoby homosexuální orientace. Číslo 108 jako by bylo v Paraquayi dodnes zakleté - nevisí na domech, na autech ani na dveřích hotelových pokojů; označit jím člověka je urážka. Paraguayané dnes už často ani nevědí proč. Zcela zapomenutou kapitolu paraguayských dějin připomíná režisérka Renate Costa ve svém osobním snímku.

V soutěžní kategorii Máte právo vědět, která představila celovečerní dokumentární filmy, jež upozorňují na neznámá nebo zamlčovaná témata týkající se lidských práv, se udílí Cena poroty Rudolfa Vrby. Jejím členem byl i laureát Nobelovy ceny míru Liou Siao-po, čínský intelektuál a obhájce lidských práv, na jehož věznění upozorňovala během festivalu „prázdná židle“. „Chtěli bychom využít tuto příležitost a znovu rezolutně požádat o jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění,“ vzkázal jeden ze členů poroty Jerald Joseph.

Cenu v kategorii Máte právo vědět získal britský film Afghánští tanečníci, poukazující na porušování práv žen a dětí v afghánské patriarchální společnosti. „Porota uděluje ocenění Jamiemu Doranovi za strhující investigativní dokumentární film, který statečně vrhá světlo na zamlčované, skrývané a neobhajované případy sexuálního otroctví,“ uvedla porotkyně Catherine Absalom. Zvláštní uznání dostane ruský snímek Mějte mě rádi, prosím. Režisér Valerij Balajan vypráví o vraždě obránce lidských práv Stanislava Markelova a novinářky Anastasije Baburovové.

Porotci o vítězných snímcích

0Cena za nejlepší film: STO OSM (režie: Renate Costa; Španělsko)
„Je to velice odvážný a strhující filmový detektivní příběh. Odhalováním tajemného života a smrti svého strýce zkoumá režisérka Renate Costa kriminalizaci a represe vůči homosexuálům za paraguayského diktátorského režimu v osmdesátých letech dvacátého století. Je to film, ve kterém na sebe naráží soukromé a kolektivní vzpomínky, čímž se vytváří brilantně vrstvené a z filmového hlediska nádherné svědectví o homofobii, jak v minulosti, tak v přítomnosti, a o s ní spojeném utrpení, které je trpce aktuální pro všechny zúčastněné. Jedná se o film nevšedního moudra.“

Cena za nejlepší režii: VĚZNICE ÍRÁN (režie: Alí Samadí Ahadí; Německo, Írán)
„Spolu s režisérem objevujeme íránské lidové hnutí z roku 2009, za pomoci strhujícího vyprávění a inovativního využití moderních sociálních médií, jako jsou blogy nebo Twitter, a dalších technik, například animace. Výjimečné použití archivních materiálů pomáhá dotvářet dojem obrovské moci lidí v ulicích Teheránu. Tím, že oživuje vzpomínky na utrpení jednotlivců a sílu kolektivu ve spojení s velikým emocionálním nábojem, představuje tento film všechna moderní lidová demokratická hnutí, před i po íránských protestech v roce 2009.“

0Zvláštní cena poroty: VODKA FACTORY (režie: Jerzy Sladkowski; Švédsko)
„Film představuje dvě generace žen v malém ruském městě v konfrontaci se světem definovaným agresivními a věčně opilými muži. Bez příkras pojednává o problémech domácího násilí, situaci svobodných matek, právech dětí a ambicích nesezdaných žen všech generací. Nečiní tak násilně, ale tím, že velice jemně splétá všechny tyto problémy do charakteru postav s velice hlubokým, humanistickým – až Čechovovským – cítěním.“

Snímek Věznice Írán, oceněný za režii, získá také zvláštní uznání jako film, který výjimečně přispívá k ochraně lidských práv. Ocenění uděluje porota pod čestným předsednictvím Václava Havla. Snímek se vrací k íránským protestům proti výsledkům voleb v roce 2009. Je sestaven z kombinace tradičních záběrů, animace a záběrů zveřejněných na internetových sociálních sítích.

Vítězem divácké ceny VŠEM se stane zahajovací snímek festivalu, dokument Na stupních vítězů, který pojednává o pěti atletech připravujících se na seniorské mistrovství světa ve Finsku. Uveden byl v tematické kategorii Věku navzdory.

Cena pro nejlepší film z kolekce snímků Jeden svět pro studenty patří dokumentu Thembi, zabývajícímu se neotřelým způsobem problematikou AIDS v Jihoafrické republice. Dokument má podle poroty velký potenciál oslovit studenty příběhem hlavní hrdinky, která ani v boji s nevyléčitelnou nemocí neztrácí svůj životní optimismus. „Ocenili jsme také animované části filmu navozující intimní atmosféru a umožňující nahlédnutí do Thembiina nitra,“ doplnila členka studentské poroty Jana Dobešová.

Festival končí 17. března, poté se přesune do regionů. Regionální části Jednoho světa se uskuteční během března a dubna ve 33 českých a moravských městech. Oproti loňsku přibyly přehlídky v Benešově, Lounech, Neratovicích a Českém Krumlově.

Jeden svět uvedl ve 13. ročníku 104 dokumentů z téměř 40 zemí. Program obohatily dvě novinky: workshop One World, Many Ways, v němž se debatovalo o nízkorozpočtové produkci a možnostech distribuce lidskoprávních dokumentů, a nefilmovou soutěžní kategorii s názvem Nová média mění společnost, která oceňovala sociální kampaně nejlépe využívající potenciálu nových médií.

Mediálním partnerem Jednoho světa je Česká televize, která zřídila webový speciál. Do spolupráce s festivalem se zapojil i web ČT24, který zprostředkoval přímé přenosy některých vybraných akcí. Jejich záznamy najdete v následujících článcích: Večer nových médií (10. 3. 2011); Možnosti a limity humanitární pomoci (11. 3. 2011); V zajetí dvou světů: migrace (12. 3. 2011); Korupce na český způsob (13. 3 . 2011).