Praha - V Německu žijící výtvarník Ivan Steiger patří mezi nejznámější české umělce ve světě. Za své kresby a animované filmy získal řadu ocenění. Po emigraci v roce 1968 se usadil v Mnichově a jeho karikatury brzy začaly vycházet v Suddeutsche Zeitung. Z protiokupačního karikaturisty se postupně stal univerzálním německým kreslířem. Rozsah jeho práce je úctyhodný. Spolupracoval nebo spolupracuje s listy La Stampa, International Herald Tribune, L´Unita, Le Figaro, The Times, Die Welt a dalšími. Jeho domovské noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung nyní otiskly na své titulní straně jubilejní devítitisící kresbu, otevřená kniha osvětluje několika mužům cestu ve tmě.
Ivan Steiger tvoří obrázkové eseje
„Šlo o kresbu, kterou jsem původně vymyslel pro Bibli. Právě Bibli považuji za návod k životu ve tmě, jež nás odklopuje. Noviny kresbu nakonec využily v trochu jiném smyslu. Jedná se jistě o dobrou knihu nebo to může být klidně i jen nějaký návod či noviny. Je to vlastně úplně poprvé, co takto prestižní noviny otiskly karikaturu na titulní straně. V komentáři jsem byl srovnáván s Beethovenem, jeho 9. symfonie a moje 9000. kresba, s dovětkem, že Steinera i Beethovena mají lidi rádi, ale málokdo jim rozumí,“ řekl pobavený umělec v rozhovoru pro pořad Kulturama ČT24.
Pokud bychom pořebovali Ivana Steinera zařadit do nějaké umělecké škatulky, bylo by to velmi obtížné, sám k tomu dodává: „Vystudoval jsem dramaturgii na FAMU, pak jsem v Německu natočil přes dvacet filmů, přes dvacet knih jsem napsal a nakreslil, ale pokud bych měl sebe někam zařadit, byl bych na rozpacích. Když se třeba zapisuji v hotelu do hotelové knihy, tak nikdy nevím, co napsat do kolonky povolání, většinou tam píšu filmový producent, protože si od toho slibuji, že se mnou budou lépe zacházet.“
Ivan Steiger v pořadu Kulturama ČT24 (zdroj: ČT24)
Svoje obrázky označuje jako kreslené eseje. „Říkám, že obrázky nekreslím, ale píši a že jsou ke čtení. Kdysi jsem si vymyslel takový bloček, který je dobře 'řečen' a byl mnohokrát tištěn, našel jsem tím smysl života, když jsem ztratil možnost se vyjadřovat slovy. Moje kreslené eseje vznikly, když jsem ilustroval Bibli, ale ilustrace to nejsou. Jestliže se mi podaří biblické texty postavit do nového kontextu, do jiného úhlu, tak dojde k určitému posunu, který je záslužný.“
Devět tisíc kreseb – to znamená každodenní práci za 38 let kromě soboty a neděle. „Když to řeknete takhle, připadá mi to skoro až děsivé. Kreslit tak, aby se člověk neopakoval je velmi těžké. Pro mne rok začíná tím, že se sejdou Svobodní demokraté na Tři krále a řeší ty samé problémy, všechny ostatní strany řeší také ty samé problémy, takže já už mám v zásobě kresby pro všechny situace. Teoreticky, kdybych od teď už nic nenakreslil, ještě pět let bych mohl vycházet,“ upozornil na některá úskalí své práce.
Na druhou stranu však vyzdvihl svou absolutní svobodu ve výběru témat pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Já kreslím, co chci, a oni to tisknou. Nedostávám zadání. Jsem svobodný, a to je výborné.“
Ivan Steiger
začal kreslit v 60. letech. Tehdy se jeho karikatury objevovaly např. v Literárních novinách. Protože jeho kresby nesly po okupaci v roce 1968 značně kritický tón, octl se na černé listině a ještě v roce 1968 odešel z Československa, jeho kresba květiny vyrůstající z pařezu se stala symbolem pro okupaci Československa.
Kromě výtvarné profese Ivan Steiger se svou ženou celý život sbírá hračky. V Mnichově vybudoval unikátní Muzeum hraček. Po pádu železné opony se často vrací do Prahy, kde také založil Muzeum hraček. Letos v květnu obdržel Ivan Steiger v Německu Velký kříž za zásluhy. 28. října mu udělil prezident Václav Klaus Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury.
GALERIE
Ivan Steiger / autoportrét