Na premiéru Odcházení přišel i Václav Havel

Praha - Autor, scenárista, režisér a bývalý prezident v jedné osobě Václav Havel se dnes osobně zúčastnil premiéry svého nového filmu Odcházení v pražské Lucerně. Snímek je jednou z nejočekávanějších událostí tohoto roku, ještě před jeho uvedením o něj projevili zájem zahraniční distributoři. Kritiky na film se veskrze shodují na tom, že se snímek až příliš drží divadelní stylizace. Oceňován je naopak za estetiku absurdity, která u nás od 60. let byla na plátně vidět jen zřídka. Václav Havel se podle svých slov kritikami příliš netrápí.

„Jestli to vypadá víc jako divadlo, nebo víc jako film… Já jsem to prostě udělal tak, jak se mi zdálo, že se to má udělat, tak, jak jsem to cítil. A tím, kam to patří, nechť se zabývají kritici, to jim přenechám,“ komentoval exprezident diskuze ke svému snímku. Kritiky ale podle svých slov se zájmem sleduje.

Martin C. Putna: „Pro Václava Havla to byl mladistvý sen“

„Zajímavý nápad starého pána, který si na závěr své kariéry chce dopřát takovou radost a dopřeje si takovou hodně velkolepou…“ 

„Znáte někoho, kdo by si upřímně myslel, že to je výborný film? Já opravdu nikoho takového neznám. Václav Havel je jedna z nejvýznačnějších osobností českých politických a kulturních dějin 20. století, byl by jí, i kdyby této věci nebylo. A tak jako nikdo u Pavla Tigrida, vynikajícího novináře a politika, již nevzpomíná, že na stará kolena byl neúspěšným ministrem kultury, tak až jednou dílo Václava Havla bude uzavřeno, nikdo už nevzpomene na to, že na stará kolena si udělal takovouhle stařeckou legrácku.“

Havel na filmové plátno převedl svou stejnojmennou divadelní hru, která zpracovává téma konce politiků. Účast Havla, pro něhož je Odcházení filmový režijní debut, byla téměř do poslední chvíle nejistá. Až do neděle byl totiž exprezident totiž hospitalizován kvůli zánětu dýchacích cest. Ihned po propuštění ale uvedl, že si premiéru ujít nenechá, přestože je stále v domácím ošetřování.

„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Zapněte si telefony“

Do kina Lucerna přišel exprezident krátce před šestou hodinou a v sále zhlédl část projekce. Krátce na to v rozhovoru pro Českou televizi, která je koproducentem snímku, k filmu uvedl: "Jednak je to jakousi satisfakcí a jednak jsem rád, že se to koná tady, protože jsme v paláci Lucerna, který vystavěl můj dědeček před sto lety. Jakýmsi záhadným obloukem se sem vracím, respektive skrze mne se sem vrací film."

Svou zatím poslední divadelní hru napsal Havel po dvacetileté odmlce. Setkání s režií komorního filmového dramatu o ztrátě moci považuje „v závěru veřejné kariéry“ za splnění svého snu, jak připomněl i v rozhovoru pro ČT. Komunistický režim mu zmařil studium i naplnění dlouholeté touhy. A tak měl až nyní poprvé možnost interpretovat jako režisér vlastní dramatický text. A navíc filmem, což pro něj znamenalo satisfakci - celý život chtěl být filmařem.

I když kritiky na nejnovější Havlův počin nadšení nepřehánějí, diváci na premiérové projekci snímku tleskali po celé titulky i po jejich skončení. Vstoje poděkovali i Havlovi, který si při chůzi pomáhal hůlkou. Když zvládal tři vysoké schody, zakopl a klesl na koleno. „To zakopnutí nebylo hrané, ale skutečné,“ rozesmál vzápětí publikum. „Děkuji vám, že jste měli vypnuty mobilní telefony. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Zapněte si telefony,“ ukončil svou závěrečnou replikou z filmu.

Do kin vstoupí Odcházení 24. března. Ještě před jeho uvedením projevili o snímek zájem zahraniční distributoři. „Za několik dnů máme projekci pro festival v Cannes. O snímek projevily zájem festivaly v Locarnu, San Sebastianu a v Benátkách. Kdyby něco z toho vyšlo, bylo by to báječné,“ prozradil producent Jaroslav Bouček.

Premiéry v Lucerně se zúčastnili Havlovi nejbližší spolupracovníci - kameraman Jan Malíř, střihač Jiří Brožek, autor hudby Michal Pavlíček, kostýmní výtvarnice Zuzana Ježková, choreograf Jiří Kylián, architekt Ondřej Nekvasil a zvukaři Viktor Ekrt a Pavel Rejholec. Z herců byli přítomni představitel role odcházejícího kancléře Josef Abrhám, jeho filmová žena Dagmar Havlová a dále například Miroslav Krobot, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Tatiana Vilhelmová, Eva Holubová, Jan Budař, Stanislav Zindulka a Vlasta Chramostová. Ta jako jediná z filmového obsazení hrála i ve vůbec první premiéře Odcházení, kterou v Divadle Archa nastudoval v květnu 2008 režisér David Radok.

V režii jednoho z nejvýznamnějších českých režisérů Davida Radoka se hra dočkala šedesáti repríz nejen v Divadle Archa, ale i v zahraničí. Díky své aktuálnosti i umělecké náročnosti patřila inscenace k nejsledovanějším divadelním hrám posledních let. 

Příběh filmu Odcházení

Dr. Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno o ni však přišel a zřejmě se s tím neumí vnitřně vyrovnat. I když se snaží to nedat najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat z vládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem, a musí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Zároveň - a hlavně - musí prožít rozklad svého okolí, svého „dvora“, a uvědomit si, jak málo ho vlastně znal: z patolízalského tajemníka se vyklube zrádný had, z protivného byrokrata jediný věrný, starší Riegrova dcera zvolna ustupuje od svého původního úmyslu otce ubytovat u sebe, mladší dcera, která se zdála být jen jakousi ozdobou rodiny, je naopak jediná, kdo hledá reálné východisko.

Z vyšších míst přichází Riegerovi nabídka, že by ve vile mohl zůstat, kdyby veřejně podpořil svého cynického protivníka. Tato výzva je podepřena i vydíráním: jeho nepřátelé, jak se ukazuje, získali jakési kompromitující dopisy, které jsou připraveni nabídnout bulvárním novinám. Zlomený Rieger nakonec zcela kapituluje: přijme potupné místo poradce svého někdejšího tajemníka-zrádce a ještě tento svůj krok racionálně zdůvodní.

Ve filmu nejde jen o odcházení jednoho politika z funkce, ale obecněji o sám fenomén změny: každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme, odkud se všechno vynořuje, a ještě méně víme, kam se to zanořuje. Vlastně jde o klasické téma dramatu, kterým je konec. Konec člověka. Konec epochy. Konec nějakého společenství. Konec lásky.