V. Čtvrtek - z odříkaného večerníčku největší krajíc

Praha - Českou pohádku obohatil postavičkami dobrosrdečného loupežníka Rumcajse, jeho ženy Manky a synka Cipíska či dvou skřítků-rozumbradů Křemílka a Vochomůrky. Spisovatel Václav Čtvrtek, jeden z neznámějších a nejoblíbenějších autorů české dětské literatury, jehož dílo především díky televizním večerníčkům poznávají stále nové generace dětí, se narodil před sto lety, 4. dubna 1911.

Václav Čtvrtek (původním jménem Václav Cafourek) se sice narodil v Praze, dětství ale prožil v Jičíně, do kterého se také vracel ve svých knížkách. Děj jeho pohádkových příběhů se často odehrává na místech, která lze v Jičíně a okolí opravdu najít. Svůj původ tu mají i příjmení některých postav.

Ke slávě pomohla Čtvrtkovi televize…

Zřejmě nejznámější Čtvrtkovou postavičkou je jičínský švec a z donucení loupežník Rumcajs. Jak ho děti znají dnes, se objevil v polovině 60. let na stránkách časopisu Mateřídouška. Největší proslulost postava získala po roce 1967, kdy se na obrazovce Československé televize objevil jako večerníček. O tři roky později pak vyšla první knížka o loupežnických příhodách.

S televizí spolupracoval Čtvrtek od druhé poloviny 50. let. „Byl to zvláštní člověk. Působil velmi nepřístupně, odtažitě a vážně. Ve společnosti dětí ale roztál,“ vzpomíná na spolupráci s Václavem Čtvrtkem Anna Jurásková, která převedla do scénáře většinu Čtvrtkových textů. Spisovatel ji prý dvakrát vyhodil, když za ním přišla do Československého rozhlasu, kde tehdy pracoval, s nabídkou, aby své příběhy psal i pro televizi.

„Je zajímavé, že Čtvrtkův jazyk působí jako hovorová řeč, a přitom je to krásná klasická čeština. Člověk v ní cítí vnitřní návaznost na Čapka nebo na Drdu.“ /Anna Jurásková/

„Teprve napotřetí, když jsem mu řekla: 'Přece bys chtěl, aby tvé postavičky žily, nebyly jen na papíře,' byl trochu přístupnější. Přesto pořád říkal, že je rozhlasový člověk, že nechce mít s televizí nic společného. A tak jsme se domluvili, že scénáře budu psát já,“ popisuje setkání se Čtvrtkem Jurásková.

… a také výtvarníci a „hlasy“

Výtvarnou podobu dal Rumcajsovi malíř a ilustrátor Radek Pilař, hlas Rumcajsovi propůjčil herec Karel Höger a po něm Eduard Cupák. Podobné štěstí na vynikající interprety měly i další Čtvrtkovy postavičky, třeba Křemílek s Vochomůrkou, jejichž příhody z „mechu a kapradí“ namluvila pro televizi Jiřina Bohdalová, či Víla Amálka hovořící hlasem Jiřího Hrzána.

Na popularitě Čtvrtkových pohádek se podíleli i výtvarníci Zdeněk Smetana (Pohádky z mechu a kapradí), Gabriela Dubská (O makové panence a motýlu Emanuelovi), Zdeněk Miler (Cesty formana Šejtročka) nebo Olga Čechová (Říkání o víle Amálce). 

Václav Čtvrtek

(původním jménem Václav Cafourek, psal i pod pseudonymy Poledne, Neděle nebo Málek) se živil nejprve jako úředník, po druhé světové válce pak začal přispívat do dětských časopisů Mateřídouška či Ohníček. V roce 1949 nastoupil jako dramaturg v Československém rozhlase, kde později vedl vysílání pro děti a mládež. Podílel se třeba na přípravě pořadu s pohádkami na dobrou noc Hajaja.

0Od roku 1960 se věnoval výhradně spisovatelské práci, jejímž výsledkem je na 70 knih především pro děti a mládež. Největší ohlas získaly kromě příběhů o loupežníku Rumcajsovi nebo lesních skřítcích (Pohádky z mechu a kapradí, 1970) také pohádkové knihy O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970), Vodník Česílko (1970) či O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979).

Živost postav a dobře odposlouchaná dětská řeč zaznívá ve Čtvrtkově klukovském románu My tři a pes z Pětipes (1958) nebo v dívčím románku Malá letní romance (1966). Psal i větší povídky ze současnosti s pohádkovými motivy (Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka, 1976), s prvky sci-fi pracoval v románu pro mládež Chlapec s prakem (1961). Výjimečně se utíkal i k textům pro dospělé jako byly jeho Nezbedné pověsti (1977).

Odkaz spisovatele Václav Čtvrtka, jenž zemřel 6. listopadu 1976, si vzalo za svůj město Jičín, kde se od roku 1991 koná festival Jičín - město pohádky. Knížky Václava Čtvrtka byly přeloženy do němčiny, angličtiny, ruštiny i třeba japonštiny. Kromě knižních vydání a televizní podoby vyšla Čtvrtkova díla také na zvukových nosičích, některá se dočkala filmového a divadelního zpracování. Hrdinové jeho pohádek se objevili i na poštovních známkách.

Pohádky z mechu a kapradí (večerníček podle příběhů Václava Čtvrtka a s ilustracemi Zdeňka Smetany)
Pohádky z mechu a kapradí (večerníček podle příběhů Václava Čtvrtka a s ilustracemi Zdeňka Smetany)
Více fotek
  • Pohádky z mechu a kapradí (večerníček podle příběhů Václava Čtvrtka a s ilustracemi Zdeňka Smetany) zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/958/95791.jpg
  • O Makové panence a motýlu Emanuelovi zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2442/244184.jpg
  • Říkání o víle Amálce zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1248/124721.jpg
  • Cesty formana Šejtročka zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2443/244202.jpg