Magnesia Litera vypátrala nejlepší knihy

Praha – V duchu detektivní literatury se neslo vyhlašování cen Magnesia Litera za rok 2010. Do jubilejního, desátého ročníku byl přihlášen rekordní počet 318 knih. Udělování knižních cen v osmi kategoriích, včetně Knihy roku, kterou se stal román Zeptej se táty zesnulého Jana Balabána, mohli milovníci literatury sledovat opět v přímém přenosu na druhém programu České televize. Večerem inspirovaným romány detektivní drsné školy provázela ve Stavovském divadle stejně jako loni a předloni herečka Aňa Geislerová.

Román Zeptej se táty dokončil ostravský spisovatel, publicista a překladatel Jan Balabán v dubnu 2010, krátce předtím, než nečekaně zemřel – ve stejný den jako před šesti lety jeho otec. Právě z osobní zkušenosti se smrtí vlastního otce vychází Balabánův poslední text, který byl vyhlášen Knihou roku 2010, jež je vybírána napříč žánry a kategoriemi. Balabán tak obdržel in memoriam druhou Literu, první získal v roce 2005 v kategorii próza za soubor povídek Možná že odcházíme. Balabánovo poslední dílo vyhrálo loni v prosinci i v anketě Kniha roku Lidových novin. Cenu za zesnulého spisovatele převzala jeho manželka. „Škoda, že si ji Honza nemůže převzít sám,“ řekla dojatě.

Román Zeptej se táty byl i mezi šesticí děl nominovaných na Literu za prózu roku 2010. Ocenění připadlo ale Martinu Ryšavému, režisérovi, scenáristovi a spisovateli, oceněnému Literou už za knihu Cesty na Sibiř (2009). Je tak jediným českým spisovatelem, kterému se podařilo získat Literu za prózu dvakrát. Ve své třetí knize nazvané Vrač se Ryšavý opět vrací do Ruska, o němž také točí dokumenty (naposledy Medvědí ostrovy). Román je dlouhým  monologem zkrachovalého ruského divadelního režiséra, který pracuje jako dispečer moskevských komunálních služeb. Ryšavý ve Stavovském divadle, kde se ceny předávaly, přestavil také svého ruského přítele, jenž byl předobrazem hrdiny jeho knihy.

Video Rozhovor s Martinem Ryšavým
video

Rozhovor s Martinem Ryšavým

Jedna ze dvou spisovatelek nominovaných také na Literu za prózu Hana Androniková (tou druhou byla Petra Hůlová za Strážce občanského dobra) získala Cenu čtenářů. Za knihu Nebe nemá dno, v níž popisuje svůj boj s rakovinou.

Litera za nakladatelský čin patří edici AAA - edici angloamerických autorů, kterou vydává nakladatelství Argo. „Chci poděkovat minimálně dvakrát. Proto, že pro Argo je AAA vlajkovou lodí. A také proto, že Litera je pro nás všechny v Argu důležitá věc, bereme ji jako poctu paní Evě Slámové,“ vzpomněla Marcela Turečková z Argo při přebírání ocenění českou překladatelku, režisérku a šéfredaktorku nakladatelství, která v lednu tohoto roku zemřela.

Spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková přidala ke svým dvěma Literám - za prózu Peníze od Hitlera (2007) a za Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, nejlepší knihu v oblasti publicistiky (2009) - dnes večer třetí. A opět v jiné kategorii: za překlad románu nositelky Nobelovy ceny za literaturu Herty Müllerové Rozhoupaný dech.

Dějiny nové moderny, oceněné Literou za literaturu faktu, představují první svazek projektu, který by tímto novým způsobem měl zachytit literární dějiny celého dvacátého století. Autorem knihy je Vladimír Papoušek a kolektiv.

Básník Josef Hrubý oslovil porotu sbírkou Otylé ach a sám v děkovací řeči oslovil čtenáře poezie: „Chtěl bych poděkovat vám všem, kteří se staráte o to, co básníci někdy šeptají, křičí nebo prostě říkají, na rozdíl od byrokratů, lidí praktiických, kteří o to ani nestojí.“

Dvě malé bytosti – činorodá Šinky a dobrácký, ale poněkud pohodlný Pampe – jsou hrdiny knihy pro děti, kterou napsala ilustrátorka a dcera výtvarníka Františka Skály Alžběta Skálová. Záměrem autorky bylo vytvořit knihu, v níž by výtvarno převažovalo nad textem. K poděkování za Literu si Skálová vypůjčila prý slova od spisovatelky Terezy Říčanové, jež byla ve stejné kategorii nominována za knihu Noemova archa: „Doufám, že tato cena není jen květina na hrob.“ Ocenění předal generální ředitel polostátního elektrárenského gigantu ČEZ Martin Roman, který zaštítil projekt Čtení pomáhá, jenž má děti motivovat ke čtení i k pomoci druhým.

V seznamu knih, které projekt dětem doporučuje, je i Straka v říši entropie. Její autorka Markéta Baňková byla díky bajkám pro dospělé i děti, které humornou formou přibližují fyzikální zákony, vyhlášena literárním objevem roku 2010.

Letos poprvé se udílela také cena pro Čtenáře roku. Novou tradici založil Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Vítězkou se stala studentka hustopečského gymnázia Dagmar Černá. Za rok 2010 si v místní knihovně vypůjčila a přečetla úctyhodných 849 knih.

Autory a díla nominované na cenu Magnesia Litera představila Česká televize od 16. března do 8. dubna v cyklu dvouminutových portrétů. Připomenout si je můžete kdykoli v archivu iVysílání (viz následující odkazy):


NOMINACE A VÍTĚZOVÉ

Litera za nakladatelský čin
Litera za překladovou knihu
  • Guillermo Cabrera Infante: Přelétavá nymfa (Přeložil Petr Zavadil, Paseka)
  • Hilary Mantelová: Wolf Hall (Přeložila Michala Marková, Argo)
  • Herta Müllerová: Rozhoupaný dech (Přeložila Radka Denemarková, Mladá fronta)
Litera za knihu pro děti a mládež
Litera za literaturu faktu
Litera za prózu
Litera za poezii
Litera pro objev roku