Scéna Borise Kudličky dýchá s představením

Praha – Hlavní město se v červnu promění v centrum současného umění. Blíží se totiž Pražské Quadriennale, svátek scénografů. Cílem Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru je přiblížit aktuální práci divadelních výtvarníků, designérů a architektů z celého světa co nejširší veřejnosti. Současné trendy světové scénografie představí i hlavní komisař letošního ročníku Boris Kudlička, jenž je mimo jiné autorem polského pavilonu na výstavě EXPO v Šanghaji. Na klasické kulisy v jeho podání však můžete zapomenout – Boris Kudlička vytváří scény k operám, které uvádí největší evropská divadla.

Mottem letošního quadriennale je „expandující scénografie“ – do všech možných žánrů současného umění. Jak uvádí Boris Kudlička, scénografie se v posledních letech díky velmi odvážným divadelním inscenacím stává mnohem otevřenější, svobodnější. „Ta forma ne vždy musí být dopovězená, ne vždy ilustrovaná. To znamená, že když děláme operní představení Turandot, nemusíme mít v pozadí dekoraci, která je napsaná v libretu. Myslím si, že dnešní divák od nás, od kreativního týmu, očekává originální, autonomní a hodně silnou interpretaci,“ upřesňuje Kudlička.

„V dnešní době se video a multimédia staly důležitým elementem nejen z výtvarného hlediska. Video ovlivňuje celou podobu představení. Otázkou je, zda video či kino nedominuje nad divadlem, zda ten rozhýbaný obrázek v podstatě nezabíjí herce. Kde je taková pravá proporce mezi jedním a druhým.“

Současná scéna se podle scénografa a hlavního komisaře letošního quadriennale se stává velmi složitým mechanismem. Dekorace se už nestaví z tradičních materiálů, ale spíš z umělých, jako jsou plasty nebo kovy. „Snažím se najít materiál, který překročí svoji fyzickou hranici. Stane se vlastně takovou vrstvou, která dýchá s představením, která mu slouží, která může doříct věci, jež nemusíme vyjádřit slovem nebo hudbou,“ říká Kudlička. Dnešní scénografie je tak v podstatě spojením všech přístupů ze všech oblastí výtvarného umění - světla, sochy, architektury, pohybu, kinetiky.

Boris Kudlička se při každém svém představení snaží o jeho individuální charakter. „Jsou samozřejmě lidé, kteří tvrdí, že se moje realizace dají snadno rozpoznat, že v nich vidí můj výrazný rukopis… Já se snažím každé představení vždycky začínat od prázdné plochy. Snažím se zapomenout na nějaké divadelní triky nebo recepty, jak vyřešit konkrétní úkol,“ dodává.


Scénograf a výtvarník Boris Kudlička se narodil 5. prosince 1972 v Ružomberoku na Slovensku. Studoval scénografii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Bratislavě a na Minerva Akademii výtvarných umění v Groningenu. V roce 1995 nastoupil do Národní Opery v Polsku jako asistent Andrzeje Kreutz Majewského. Od roku 1996 tvořil soubory většinou pro operní inscenace. Boris Kudlička pravidelně spolupracuje s uznávanými evropskými režiséry, jako je Mariusz Treliński. Od roku 1999 se podílel na mnoha inscenacích, většinu z nich vytvořili pro Národní operu ve Varšavě a další významné operní domy. Kromě toho navrhuje scény také pro film, divadlo a koncerty; spolu s Andrzejem Kreutz-Majewským navrhl podobu polského pavilonu na Expu 2000 v Hannoveru. Získal několik významných ocenění, vyhrál také zlatou medaili na Pražském Quadriennale 2007, pro letošní ročník byl jmenován jeho generálním komisařem.