Konec avantgardy? (ano i ne)

Praha – Galerie hlavního města Prahy uspořádala ve 2. patře Městské knihovny výstavu s dlouhým názvem Konec avantgardy? / Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu. Expozice předkládá české výtvarné umění, které vzniklo v dramatických letech 1938–1948. Pro většinu mladých umělců tvořících v tomto dramatickém období avantgarda i moderna patřily minulosti, k uzavřeným historickým obdobím. Když si básník Kamil Bednář v roce 1940 ve svém vlivném textu Slovo k mladým položil otázku „Konec avantgardy?“, ve shodě s mnohými svými vrstevníky odpověděl „Ano“.

„Tvorba většiny umělců byla vyhraněně individualistická, přednostně se zabývala otázkami identity a s ní související konkrétní existenciální situace. Po válce se však začalo ukazovat, že dějiny moderního umění neskončily a že spolu s nimi neskončila ani avantgarda. Dokonce se dostaly do nové, perspektivní fáze, a to především zásluhou tendencí blízkých surrealismu, které byly za protektorátu považovány za 'zvrhlé umění',“ upozorňuje autorka koncepce projektu, historička umění Hana Rousová.

„Zatímco převážná část výstavy si prostřednictvím děl několika desítek umělců klade otázky, jak porozumět tvorbě tohoto dějinného úseku dnes – je tedy založena na současných interpretacích, vstupem do dobových souvislostí je rekonstrukce výstavy Art tchécoslovaque 1938–1946, která se konala v Galerie la Boëtie v Paříži v červnu 1946. Připravili ji Josef Šíma a Paul Eluard. Je třeba zdůraznit, že i oni se výhradně soustředili na mladé umělce. Zároveň Konec avantgardy? na vybraných odkazech demonstruje 'kulturní' úroveň prostředí, v němž vnitřně svobodné umění vznikalo, tedy totalitního nacistického a posléze protokomunistického režimu, jehož sklon k autoritativnímu dogmatismu byl v poválečném období stále zřetelnější,“ vysvětluje dále koncepci Rousová.

Konec avantgardy? / Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu - 26. 5. – 25. 9. 2011, Městská knihovna, 2. patro

Na přípravě se spolu s Hanou Rousovou podíleli historici umění Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Milan Pech, Anna Pravdová a teoretička kultury Lucie Zadražilová. Projekt pro výstavu vizualizoval konceptuální umělec Zbyněk Baladrán. Jeho součástí je stejnojmenná publikace v grafické úpravě Adély Svobodové a Pauline Kerleroux, kterou vydalo nakladatelství Arbor vitae Martina Součka. Sledovanou problematiku rozvádí podrobněji, klade důraz na životní osudy umělců v tomto období, věnuje se jejich odbojové aktivitě apod.

Konec avantgardy?
Konec avantgardy?