Kupkův Pohyb se prodal za rekordní sumu

Londýn/Praha - Za rekordní cenu 1,3 milionu liber, tedy 35,51 milionu korun, se dnes v Londýně prodal obraz Františka Kupky Pohyb. Dílo ze sbírky amerického manželského páru Hascoeových našlo svého, zatím anonymního kupce na telefonu při aukci moderního českého umění v prestižní aukční síni Sotheby's. Jde o cenu bez aukční přirážky. S touto přirážkou, kterou musí kupec zaplatit, cena dosahuje 1 456 000 liber (39,9 milionu korun). V zahraničí se dosud zaplatilo nejvíce za Kupkův obraz Vertikální plány modré a červené v New Yorku v roce 1998 v přepočtu 18 milionů korun. Dosud nejdražším vydraženým českým dílem na aukcích v ČR je plátno rovněž od Františka Kupky - Élévation (Výšky) IV. Před třemi lety byl prodán za 22,1 milionu korun bez aukční přirážky.

Dražba vynesla celkem 11,1 milionu liber (304 miliony korun), tedy více než dvakrát tolik, než aukční síň odhadovala. V Sotheby˙s dnes padaly i rekordy za obrazy Josefa Čapka, Emilla Filly a Václava Špály. Na rekordní cenu se dnes vyšplhala například cena za obraz Josefa Čapka, jehož plátno Námořník a Fantomas z let 1917 až 1920 se vydražil bez přirážky za 470 000 liber, tedy 12,838 milionu korun (s přirážkou 565 250 liber a 15,4 milionu korun). Nejvyšší cena za Čapka při aukcích v ČR dosáhla v roce 2007 bez přirážky 12 milionů korun (Děvče v růžových šatech).

Kromě Kupkova Pohybu se za mimořádné ceny prodávaly také další Kupkovy obrazy. Purpurový plán byl vydražen za 959 650 liber (26,3 milionu korun, cena, stejně jako u následujících obrazů, zahrnuje přirážku), Bílý kotouč za 690 850 liber (18,9 milionu korun), a Le Sourire I - Z mechanického cyklu za 385 250 liber (10,5 milionu korun). Podle šéfredaktora časopisu Art & Antiques Jana Skřivánka padl rekord i v případě Václava Špály. Jeho krajina Bouře u Otavy se prodala za 187 250 liber (5,08 milionu korun), což podle Skřivánka překonává nejvyšší cenu za Špálovy obrazy dosaženou na aukcích v ČR.

Video Reportáž Terezy Radvákové
video

Reportáž Terezy Radvákové

Norman Hascoe byl americký inženýr a úspěšný podnikatel, který se svou manželkou Suzanne začal sbírat české umění počátkem 90. let. Zemřel v roce 2007. Jeho manželka zemřela loni a letos se jejich sbírka, která zahrnuje i další tematické okruhy, dostává postupně na trh.

Co se týče dnešní londýnské aukce, podle britského listu The Daily Telegraph byla pro moderní české umění mezníkem a ceny za něj dnes v Sotheby˙s šplhaly do výšin. Podstatná část nabízených položek se dnes vydražila za vyšší než odhadní cenu. Za 397 250 liber (10,8 milionu korun) se prodalo Zátiší s ovocem Bohuslava Kubišty a za 241 250 liber (6,6 milionu korun) Zátiší s kalendářem Emila Filly. Odhadní ceny vysoko překročily také částky za obrazy Františka Foltýna. Jeho Imperialismus koupil kupec na telefonu za 433 250 liber (11,8 milionu korun) a Dostojevského za 337 250 liber (9,2 milionu korun). Bronz Sluneční paprsek - Motocyklista, jehož autorem je Otakar Švec, se prodal za více než pětinásobek odhadní ceny za 139 250 liber (3,8 milionu korun).

Kupkova hvězda stoupá stále výš

Kupkova tvorba byla podle některých odborníků v minulosti, v porovnání například s dílem Vasilije Kandinského, opomíjena. Až v posledních letech se ale dostává do povědomí také pařížských nebo britských sběratelů. „Kupka byl nedoceněn zejména proto, že se ve své době příliš neprosadil na pařížské výtvarné scéně. To ale jeho význam pro světovou avantgardní malbu nijak nesnižuje,“ řekl Jiří Machalický, kurátor Muzea Kampa, které disponuje jednou z nejrozsáhlejších sbírek Kupkova díla. Kupkův obraz Pohyb se stal nejdražším vydraženým českým dílem všech dob. „Je z období, kdy Kupka opouští symbolismus, inklinuje k abstraktní tvorbě a objevuje vztah mezi vizuálním uměním a hudbou,“ podotýká Tessa Kostzewa z oddělení evropské malby Sotheby´s.

Nový trend ve vnímání jeho tvorby předznamenala už před několika lety výstava Počátky abstraktního umění v Paříži. Kupkova Dvoubarevná fuga byla tehdy dokonce vybrána jako hlavní motiv na veškeré propagační materiály výstavy. „Každý z autorů, ať už je to Piet Mondrian, Kandinskij nebo Kupka, pojali avantgardu po svém. Dílo českého rodáka mezi nimi vyčnívá tím, že je nejkomplikovanější a podle mě i nejzajímavější,“ doplnil Machalický. „V minulosti jsme byli svědky několika velmi úspěšných aukcí českých děl. Některé bubliny “splaskly„, ale Kupky se to nijak netýká. Naopak. Jeho hvězda bude zřejmě stoupat stále výš a výš,“ prorokuje Machalický. Mezi nejprodávanější díla českých autorů v cizině patří dlouhodobě kromě Kupky i Toyen, Jindřich Štyrský či Emil Filla.


František Kupka: umělec se sklonem k samotářství

František Kupka bývá označován za prvního abstraktního malíře, patřil k průkopníkům tohoto moderního směru. Spolu s Alfonsem Muchou je ve světě zřejmě nejznámějším českým výtvarníkem. Narodil se 23. září 1871 v Opočně jako nejstarší z pěti dětí notářského úředníka. Otec mu vybral dráhu sedláře. A i když místo výroby postrojů maloval vývěsní štíty či obrázky svatých, řemeslu se nakonec vyučil. Školní léta prožil v Dobrušce. Po pražské Akademii výtvarných umění byl Kupka přijat i na akademii ve Vídni. V polovině 90. let 19. století odjel jako stipendista do Paříže, kde se trvale usadil a s přestávkami žil až do své smrti.

Když v roce 1912 na Podzimním salónu v Paříži vystavil poprvé své nefigurativní obrazy (Amforu, Dvoubarevnou fugu a Teplou chromatiku), sklidil nepochopení a posměch. Tuzemská veřejnost mohla Kupkova díla poprvé vidět až deset let po jeho smrti (zemřel v Puteaux u Paříže 24. června 1957) a pak při velké výstavě v roce 1998. Nyní má Kupka řadu svých obrazů v Národní galerii, velkou sbírku jeho obrazů vlastní také Nadace manželů Jana a Medy Mládkových.