Studenti se po kafkovsku „vypořádali“ se svými otci

Praha – Společnost Franze Kafky udělila v Praze ceny ve studentské literární soutěži. Její sedmnáctý ročník zvýraznil jediné téma - jak komplikovaný vztah mají dnešní dospívající ke svým otcům. Studentskou literární soutěž Cenu Maxe Broda o nejlepší esej pořádá Společnost Franze Kafky s cílem a ideou podpořit a vést mladé lidi k samostatnému uvažování, k hlubšímu zamyšlení nad aktuálními složitými společenskými a kulturními jevy a k pěstování dovednosti přesného a kultivovaného písemného vyjádření vlastního názoru.

Cíl soutěže je naplňován volbou témat, nad kterými se mají mladí lidé zamýšlet. Bývá zařazováno i téma literární, které má soutěžící orientovat k četbě a samostatné interpretaci literárních děl. Soutěžící si v letošním ročníku z možných témat pro svou esej letos nejčastěji vybrali právě to Kafkovo – dopisy otci. „Většinou se toho chopily dívky a došly k velmi zarmucujícímu názoru, že ten otcovský nebo mužský princip ve společnosti vyprchává,“ podotýká člen poroty Petr Matoušek.

Při výchově jsi používal hubování, ironii a zlý smích, píše Franz Kafka svému otci

Cena byla nazvána po velké osobnosti středoevropské kultury, spisovateli a mysliteli, neúnavném organizátorovi kulturního života v českých zemích a Izraeli - Maxi Brodovi, díky němuž se zachovalo Kafkovo dílo. Situace českého středního školství se však na letošním ročníku soutěže podepsala menším počtem příspěvků. Učitelům, kteří jsou motorem podobných soutěží, přibyly jiné starosti. „Nepochybuji, že to má souvislost se státními maturitami“ myslí si Jiřina Šiklová, jež také zasedla v porotě.

Markéta Mališová, ředitelka Centra Franze Kafky

„Rádi bychom, aby se studenti naučili přemýšlet a psát. Aby si to zkusili už na těch středních školách, aby to byla soutěž, která je oceněná finančně, ať je to motivuje.“

Vítězem soutěže o nejlepší text v žánru na pomezí umění a publicistiky se stalo samotné téma otcovství. „Žádný otec nemůže být perfektní, proto jsem si zvolil svoje téma, abych mohl vyjádřit svůj názor na tu situaci,“ potvrzuje Vojtěch Karnet, jenž v soutěži skončil na druhém místě. „Já mám výjimečný vztah k mému otci, strašně mě potěšilo, že bych mohla to spojit s nějakou výhrou,“ doplňuje vítězka soutěže Hana Jugová. Cena pro autora vítězné eseje je šest tisíc korun.


Nikdy neodeslaný Dopis otci (1919) je považován za klíč k literárnímu dílu Franze Kafky (1883–1924). Toto působivé svědectví dramatického konfliktu mezi otcem a synem lze označit za mimořádný dokument světové literatury. Obžaloba a zároveň sebeanalýza umožňují čtenáři nahlédnout do autorova složitého duševního života. V působivých slovech, kterým lze sotva uniknout, se Kafka vypořádává se svým autoritativním otcem, kterého považoval za despotického a neobyčejně silného: „Někdy si představuji rozloženou mapu Země a tebe nataženého napříč ní.“

Dieter Zimmermann / Jak porozumět Kafkovi
Dieter Zimmermann / Jak porozumět Kafkovi