Recenze: Mistr Hus

Říkal nahlas, v co věřil. Kázal proti odpustkům a žádal očistu církve. Mnohými obdivovaný a mnohým nepohodlný, Jan z Husince… Počin Divadla Aqualung spočívá v nečekaném výběru tématu nové hry Mistr Hus, kterou divadelní sezónu v Žižkovském divadle Járy Cimrmana coby hosté uzavírají, ale s níž hrdě jdou i do sezóny příští. Jdou a nikoli vyplouvají, i když domovsky patří k lodi Tajemství Divadla bratří Formanů. Ta je nyní v rekonstrukci a soubor si váží možnosti mít na Žižkově střechu nad hlavou i v chladnějších měsících. Po loňské hudebně laděné Pytlákově schovance nám Divadlo Aqualung předkládá další komický kus, tentokrát o největším „pravdaři“ naší historie.

V rámci autorské licence tvůrců vzniklo živé a srozumitelné představení, které pobaví i školní mládež. Principál Lubor Šplíchal ztělesňuje Husa jako čilého chlapíka z lidu, jenž si vždy zachová svou tvář a zaslouží naši pozornost. Fyzický typ herce jde záměrně proti běžné představě asketického zjevu duchovního učitele. „Je to více společenská kritika než autentický příběh,“ říká hlavní představitel. V inscenaci hraje jediná žena, Zita Morávková, předvede se v několika různých charakterech. Mužskými protějšky jsou Petr Gelnar/ Jiří Pancner, Viktor Dvořák/ Václav Krátký, Zbigniew Kalina, František Čachotský a Ondřej Lážnovský (režisér a autor scénáře). Početný lid při kázáních v Betlémské kapli zastupují malované kulisy davu, takže je Cimrman také přítomen. Nejvíce se při druhé premiéře publikum nasmálo Zbygniewu Kalinovi, nositeli ceny Thálie pro herce do 33 let. Zvláště v roli Václava IV. je vskutku kouzelný, má šibalství v očích a vtipná stylizace jeho postav hned v úvodu zaujme. 

Původní hudbu Josefa Počepického interpretuje dechové kvarteto (Viktor Hruška, Josef Počepický, Michal Bergmann, Lukáš Schmiedt), poněkud nešťastně umístěné na samety zakrytém improvizovaném pódiu na konci jeviště. Přes rozměrné dekorace není bohužel na muzikanty s andělskými křídly z hlediště dobře vidět. Přitom hudba je, podle tradice souboru, průvodcem děje a rovnocenným partnerem herecké akce. Diváci z balkonu jsou v tomto ohledu ve výhodě. Každopádně žestě podporují intenzitu vnímání Husova osudu.

Kristus v blond paruce, Hus s batohem

Mistr Hus je s chutí hranou rozšafnou společenskou satirou, v níž se setkáváme s několika dějepisnými ikonami i s lidem z Brna nebo Davle. Hus, Kristus, králové Václav IV. a Zikmund Lucemburský, papežové… Parodie učených disputací a autorských fabulací probíhá v univerzálně řešené scénografii, kde se dřevěné stánky proměňují v schodiště, kazatelnu či zpovědnici. Nápaditá scéna Kamila Bělohlávka by zřejmě více vynikla na lodi, její neformální prostředí by umožnilo bližší kontakt s diváky. V kukátkovém pojetí sálu vzhlížíme k obrazům na jevišti přeci jen s určitým odstupem, což ale může být v případě náboženských traktátů také symbolické.

„Husa jsme zabalili do komediálního žánru, ale historii nepřekrucujeme… Snažili jsme si ho představit jako prostého slušného člověka, přicházejícího do přísně materiální společnosti. Náš Hus je střetem dvou světů, bohužel asi ne úplně smiřitelných, světa duchovního a materiálního, jejichž konfrontace vytváří dramatické situace a je paralelou k dnešku. Konec hry je asi nejzajímavější, v něm dochází k určité mystifikaci: co by se asi stalo, kdyby Hus lidi o své pravdě přesvědčil,“ uvádí režisér Ondřej Lážnovský.

Závažnost tématu, stejně jako aktuálnost uvedených myšlenek, odlehčují humorné repliky a rádoby dobové šatstvo návrhářek Jitky Kotíkové a Veroniky Moudré. Kostýmy jsou ochotnicky výpravné, takže Kristus tančí v blond paruce („Měla jsem sen. Tančila jsem s Kristem.“… „Kristus, to byl nejlepší tanečník ze všech.“) a Zikmund- liška ryšavá- má paruku zrzavou a brokátový kabátec s kožešinovým límcem. Mistr Jan cestuje v obyčejném šatě, s batohem a s králem Václavem IV. ho pojí sdílení záliby ve vycpávání zvěře. Vycpaniny (kuna, žežulička) jsou také součástí rekvizit, stejně jako velká látková ňadra postavy svůdnice.

Mimochodem: v programu je uvedena výstředně znějící informace o tom, že měl Mistr Jan odhadem 118 milenek! Pochází z internetového zdroje seriózního časopisu, tak na tom možná něco bude. Jan Hus se těšil zájmu žen, jeho intelekt na ně působil jako magnet. Důvěrný prý byl i s ženou Václava IV. Sofií Bavorskou. V konci hry mu královna vyšije na vysokou bílou čepici černý motiv ďábla, dárek na cestu do Kostnice. Kostnický koncil je v Mistrovi Husovi ztvárněn s velkým nadhledem. Jeho účastníci přicházejí k malému krámku a jsou nuceni si koupit klacky, které pak k ohni přiloží. To samé učiní i Hus, zbývá na něj jen poslední velké dřevo, naloží si ho na záda. Církevní hodnostáři po něm házejí papírové koule a pokřikují: „Usmažte ho!“ Hus se na hranici svěřuje, že jediné, po čem touží, je, aby byly všechny živé bytosti šťastné. A jak vše nakonec dopadne? Překvapivě úlevně…

Svižná hra o pravdě si našla svůj čas a v prvních dvou květnových premiérách i jistou diváckou odezvu. Na Mistra Husa se můžete do Žižkovského divadla Járy Cimrmana vypravit v neděli 19. června a začátkem října. Možná že do té doby loď Tajemství opraví. Snem Aqualungu další sezóny je námořnické léto na palubě a zima v příjemně vytopeném divadle.

  • Divadlo Aqualung / Mistr Hus zdroj: Divadlo Aqualung http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2651/265049.jpg
  • Divadlo Aqualung / Mistr Hus zdroj: Divadlo Aqualung http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2651/265046.jpg
  • Divadlo Aqualung / Mistr Hus zdroj: Divadlo Aqualung http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2651/265050.jpg