Praha – Český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, mecenáš, rentiér, bonviván, občanský aktivista a milovník Beatles. (Nejen) tím vším je Michal Horáček. Od černých sázek na koně se přes příležitostné práce, novinařinu a texty k muzice dostal zase k sázkám, aby od nich po čase opět odešel. V současnosti ve svých téměř 59 letech dokončuje svou disertační práci na fakultě humanitních studií v oboru antropologie, stále jezdí po světě a píše další texty. Jedním z jeho posledních počinů je lyrikál Kudykam.
Bezbřehé sny Michala Horáčka
Divadelní hra ve verších neboli lyrikál se dílem zpívá a dílem mluví. S trochou nadsázky se dá podle autorů označit jako „divadlo jedna báseň“. Přes všechny negativní kritiky kolem tohoto představení je s ním Horáček nadmíru spokojen. „Je to jeden z největších úspěchů, které subjektivním způsobem cítím, že jsem udělal,“ potvrzuje. Děj lyrikálu je duchovní cestou hrdiny (Martin), jehož na počátku potkáváme v jeho pokojíku „Penziónu Svět“. Má se spokojit se svým „jistým“, anebo se vyklonit do nejistoty a do víru příležitostí i hrozeb, které správně tuší za dveřmi svého pokoje? Má následovat strýce, který se na takovou cestu kdysi údajně vydal a prý dospěl z pátého suterénu až kamsi nezměrně vysoko, možná až do přízemí? A má-li se k tomu odhodlat, bude vědět kudy kam?
- Království za koně (1982)
- Zpráva z Kentucky (1983)
- Jak pukaly ledy (1990 a 2007, předmluva Václav Havel)
- Los a sázka (1997)
- O české krvi otců vlasti (2004, předmluva Zdeněk Svěrák)
- O tajemství královny krav (2007, předmluva Dušan Třeštík)
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Michal Horáček se autorsky podílel na osmi albech. Celkem pět alb přinesla spolupráce s Petrem Hapkou. Byl také uměleckým producentem DVD Strážce plamene v obrazech, které získalo výroční cenu Akademie populární hudby Anděl. Tutéž cenu získala i alba Potměšilý host a Citová investice, přičemž Písněmi roku se staly Levandulová (1987), S cizí ženou v cizím pokoji (1989) a Dívám se, dívám (1996). Všechna alba z dílny Hapka-Horáček dosáhla první příčky na žebříčku nejprodávanějších titulů a získala mnoho zlatých a platinových ocenění udělovaných IFPI.
Nejlepším textařem současné doby je podle Michala Horáčka Jarda Traband Svoboda. „Toho chci vypíchnout, ten mě baví. Rád bych s ním kdykoli spolupracoval,“ uvedl. Za ním následují Jarek Nohavica nebo Vladimír Merta. „Je tady dost lidí, kteří zvládnou tu obtížnou profesi, totiž převést tu rigidní češtinu s přízvukem na první slabice vždycky a ta dlouhá slova, která se vůbec nehodí na rockový půdorys, ve kterém je psaná rocková muzika, a přesto to dokážou… To je často husarský kousek,“ podtrhuje.
„Peníze jsou pro mě důležité, mám k nim velký respekt jako k nástroji, se kterým je potřeba dosahovat cílů. Cílem nejsou ty peníze. Když máme takové přesvědčení, náš život je velmi ochuzený.“
„Moje nejhlubší přesvědčení je, že člověk může brát osud do vlastních rukou. Nevěřím na osud, že je všechno určeno, protože kdyby takový osud existoval, tak bychom byli pouhými loutkami. Věřím na práci,“ podotýká Horáček s tím, že si současně uvědomuje, že je mnoho pracovitých lidí, a přesto se úspěch nedostaví. Tady pak přichází na řadu štěstí. To své vidí mimo jiné v lidech, se kterými se spojil. Také díky nim podle svých slov dosáhl úspěchu. „Je to jako karta, kterou dostáváme. Já jsem měl docela dobré karty,“ dodává Horáček, jenž je přesvědčen, že sny jsou důležitější než realita.
Petr Hapka a Michal Horáček