Cigán má být odrazem i našeho světa

Karlovy Vary – „Známe Gipsy Kings, stočlenný romský orchestr z Budapešti, ale nemáme představu, v jakých podmínkách žije dvě stě tisíc Romů na východním Slovensku,“ vysvětlil režisér Martin Šulík, co ho vedlo k natočení filmu Cigán. Ve světové premiéře jej uvedl v úterý na karlovarském festivalu, kde byl snímek, který Šulík označil za svůj neosobnější, zařazen do hlavní soutěže. Cigán vznikl ve slovensko-české koprodukci, s přispěním České televize.

„Nechtěli jsme Romy mytizovat, folklorizovat ani romantizovat. Chtěli jsme pravdivě zachytit jejich život, protože život v romské osadě je odrazem našeho světa,“ domnívá se Šulík. Cigána natáčel v autentickém prostředí na východě Slovenska, příběh čtrnáctiletého Adama byl inspirován skutečnými příběhy, které si tvůrci vyslechli.

„Chlapec se snaží překročit hranice a naráží nejen na předsudky majoritní společnosti, ale i na nepsané zákony uvnitř své komunity. Je to film o střetnutí dvou kultur: té naší, majoritní, a kultury Romů,“ dodává ke snímku Šulík. Do příběhu chtěl prý obsadit jen Romy, natáčel převážně s neherci. „Nechtěli jsme, aby je hráli gadžové natření krémem na boty. Protože existuje řada romských dialektů, zvolili jsme ten spišský a potenciální herce obsadili podle toho, jak hovoří,“ prozradil.

Jediným profesionálem v hereckém obsazení byl Attila Mokos, který ztvárnil postavu faráře. „Natáčení bylo standardní, všechny dohody platily a dialogy byly řečeny přesně podle scénáře,“ uvedl k práci s neherci režisér. „Vždycky jsem si myslel, že je lehké být hercem, ale jenom to tak vypadá,“ podělil se o své dojmy i představitel Adama Ján Mižigár. Život se mu prý po natáčení nezměnil. Podle jeho kolegy Ivana Mirgy je snímek natočen dost realisticky, měl by otevřít diskusi, aby se problémy konečně začaly řešit.

Diskusi o vztazích bílé většiny a Romů chce svým filmem vyvolat i Šulík. „Důležité je, aby gadžové a Romové začali všem sociálním a jiným problémům čelit společně. Vždyť jedni ani druzí na to nestačí. A začít by se mělo hned zítra,“ uvedl režisér v rozhovoru pro Festivalový deník.

Film Cigán není jediným snímkem letošní karlovarské soutěže s českou stopou. „My to na Slovensku nebereme tak vážně, ale když jsme se dozvěděli, že jsme tu i za Českou republiku, padla na nás velmi velká zodpovědnost, a dokonce jsme chtěli některé situace přetáčet,“ reagoval Šulík žertem na to, že se o jeho počinu mluví jako o soutěžním náhradníkovi za chybějící český titul. „Musím poděkovat i českému fondu a České televizi, které náš film koprodukovaly. Vznikl s velkým podílem českých tvůrců,“ dodal ale.

Ve Varech soutěží Šulík už potřetí. Před šesti lety se na festivalu promítal Sluneční stát a v roce 1995 získal za Záhradu zvláštní cenu poroty i hlavní cenu poroty FIPRESCI. Cigán bude uveden také na filmové přehlídce v Torontu. Distribuční premiéru bude mít v Česku 7. července. „A na Slovensku přesně tam, co jsme ho natáčeli - v Richnavě, kde žije 1500 Romů. Uvidíme, zda nás pochválí, či to dopadne jinak. V tom případě čtěte černou kroniku,“ poznamenal Šulík.