Praha – 24. června začíná Glastonbury, jeden z nejslavnějších hudebních festivalů. Lístky na letošní ročník byly vyprodány už loni a z předprodeje zmizely za pouhé čtyři hodiny. Do Worthy Farm, údolí velikosti Brna, se sta tisíce milovníků hudby sjíždí od roku 1970. Mezi nimi pravidelně i hudební publicista Vojtěch Lindaur, který sestavil a doplnil svými komentáři knihu Když svatý pochodujou - 40 let Glastonbury.
Svatý pochodujou do Glastonbury
Festival „soudobých pódiových umění“, jak zní jeho podtitul, se pokusili v knize zhodnotit čeští novináři. Mapují náladu, charakter i obsazení všech ročníků, včetně těch před revolucí, které nemohli zažít na vlastní oči a uši. Publikace zaznamenává proměny Glastonbury - od taneční revoluce přes květná léta world music a comeback jazzu až po vývoj rockové hudby za poslední čtyři dekády - dobrodružné i humorné zážitky z cest i historky ze zákulisí.
„Každý rok podstupuji ústrky a útrapy strašlivé cesty do jihozápadní Anglie, podstupuji to dobrodružství, protože jsem se hned zkraje zamiloval do magičnosti toho místa, poblíž kterého je například někde údajně zakopán Svatý grál, a protože mi dramaturgie toho festivalu vždycky otevírala oči,“ vysvětlil Vojtěch Lindaur, co ho na slavném festivalu tak okouzlilo.
Rozhovor s Vojtěchem Lindaurem (zdroj: ČT24)
Chybět nebude ani na letošním ročníku, ten příští, v roce 2012, se kvůli olympiádě nekoná. Neděje se tak poprvé v historii festivalu. „V roce 1990 se začalo proměňovat publikum, původní traveleři, což byli takoví docela drsní chlapíci, měli i střety s policií, takže Michaelu Eavesovi, zakladateli Glastonbury, festival úřady nepovolily. On je farmář, patří mu celé údolí, kde se přes rok normálně pasou krávy, a někdy, když prší celé tři dny festivalu, tak se bahno promění v jakýsi beton a je třeba půdu rekultivovat, to byl důvod, proč třeba nebyl ročník 1996,“ popisuje Lindaur.
Dodává, že počasí je v Glastonbury hodně důležité, proto také jako jednoho z autorů knihy oslovil moderátorku počasí ČT Taťánu Míkovou, která vypracovala fiktivní předpověď počasí pro další ročníky.
„Festival se během let neuvěřitelně proměňoval, ale zaplať pánbůh tak, jak se proměňovala hudba. A pokud chce člověk vědět, co se bude v hudbě dít v následujících letech, tak by se měl vydat právě do Glastonbury,“ odhaduje důvod dlouholetého úspěchu festivalu Lindaur. Mezi tuzemským fanouškům hudby bližšími přehlídkami má podle něho ke Glestonbury blízko například „tradicí nebo duchem“ Trutnov Open Air Music Festival a „organizací a šíří záběru“ slovenská Pohoda. „Glastonbury je ale stejně jen jeden,“ uzavírá.