Tři knižní tipy Libora Dvořáka

Překladatel a novinář Libor Dvořák vybral ze zajímavých děl na knihkupeckých pultech tři knihy, které přináší nový (další) pohled na věci, o nichž si člověk může myslet, že je zná. Baráky Františka Čuňase Stárka a Jiřího Kostúra podávají svědectví o významných centrech undergroundu, Buddhovi bojovníci Mikela Dunhama objasňují počátky čínsko-tibetského konfliktu a Cesta k Wigan Pier úvahu George Orwella o socialismu.

František Čuňas STÁREK a Jiří KOSTÚR / Baráky
(Pulchra, 549 Kč)

Anotace: Jak vypadal český underground a jak funguval v podmínkách českého státu, se napříč všemi kulturními oblastmi snaží dokumentovat autoři knihy Baráky. Pokouší se v co nejširší dostupné míře zmapovat historii všedního dne českého undergroundu od 60. let po současnost a podat svědectví o lidech, kteří pobývali na venkovských usedlostech, tzv. barácích, z nichž se často stala významná centra „druhé kultury“. Komentář Libora Dvořáka: Jde většinou o velmi obsáhlé rozhovory lidí, kteří se stali součástí toho segmentu společnosti, který socialistická společnost, a především státní bezpečnost, považovala za nepřátelskou. Bylo to nepřátelské prostředí, proto má kniha také podtitul Souostroví svobody. Musím říct, že mě docela zarazilo, že kniha nevzbudila větší zájem, přestože je plná dokumentárních materiálů, fotografií a faksimile dokumentů. Nezájem o české undergroundové prostředí bych připisoval tomu, že většinově maloměšťácká česká společnost underground odmítá, podobně jako ho odmítal socialistický stát.

Komentář Libora Dvořáka (zdroj: ČT24)

Mikel DUNHAM / Buddhovi bojovníci
(Paseka, překlad Petr Bílek, 399 Kč)

Anotace: Buddhovi bojovníci jsou příběhem desítek tisíc Tibeťanů, kteří se zbraní v ruce vystoupili proti okupaci své země komunistickou Čínou. Dunham podrobně dokumentuje počátky konfliktu, který se rozhodně neukazuje tak černobílý, jak ho vnímáme dnes. Komentář Libora Dvořáka: Krásně graficky upravená kniha je příběhem tragédie tibetského národa po roce 1950. I když dalajlámovi a Tibeťanům tady u nás fandíme, vyvěšujeme přes čínskou nevoli tibetské vlajky, tak o samotné podstatě toho konfliktu mnoho nevíme. Dunham sbíral pro svou knihu materiály sedm let, jsou to velké rozhovory se skutečnými tibetskými bojovníky. Mě při čtení napadlo to, co jsem slyšel od našich sinologů, že ten konflikt není černobílý.

George ORWELL / Cesta k Wigan Pier
(Argo, překlad Petra Martínková, 298 kč)

Komentář Libora Dvořáka: Kniha vznikla uprostřed třicátých let, víceméně na popud Orwellova nakladatele, který autora požádal, aby uprostřed tehdejší hospodářské krize vyrazil do severoanglického městečka Wigan a zmapoval tamější velmi bědný a nuzný život severoamerických horníků. Což Orwell udělal, s novinářskou a vypravěčskou schopností sobě vlastní. Od konkrétních příběhů se dostává k abstraktnějším úvahám o podstatě socialismu, jestli socialismus je, nebo není schopen problémy těchto lidí vyřešit. Dospívá k tomu, že socialismus je příliš neživotný a patrně bude v budoucnu lidstva slepou uličkou. A vývoj následujících desetiletí ukázal, že Orwell měl pravdu.

Vydáno pod