Národní muzeum stěhuje antropologickou expozici

Praha – Národní muzeum dnes stěhuje antropologickou expozici, kde jsou ostatky lidských koster. Zhruba tři sta exponátů z přírodovědecké sbírky, mezi nimiž je například slovanský hrob z Velké Moravy, se přesune do depozitáře v Horních Počernicích. V rámci rekonstrukce se stará budova Národního muzea propojí s budovou Federálního shromáždění a tím se několikanásobně rozšíří výstavní prostor. Expozice budou sledovat dvě základní linky, a to přírodní a společenské vědy. Cílem nového pojetí expozic je podle ředitele muzea Michala Lukeše vyprávět příběhy.

Dnes se z antropologické sbírky přesune zhruba osm až deset exponátů, celkově pak na tři sta. „Velmi ojedinělý je například nález lebky chlapce, který v dětství prodělal úraz a následkem toho úrazu došlo ke srůstu obou čelistních kloubů. To znamená, že nemohl otvírat ústa a měl tak určitě potíže s příjmem potravy,“ vysvětluje antropolog Národního muzea Petr Velemínský.

Stará budova Národního muzea je uzavřená od 7. července. Do konce roku se z ní odstěhuje sedm milionů exponátů, následovat bude samotná rekonstrukce. Během ní budou vytvořeny nové výstavní prostory v suterénu, vyhlídka v kopuli a tunel spojující historickou budovu s objektem bývalého Federálního shromáždění, které nyní také spravuje muzeum. Celkem bude rekonstrukce stát 4,5 miliardy korun.

Video Vstup Martiny Tlachové
video

Vstup Martiny Tlachové

Přírodovědecké sbírky se přesunou do depozitáře v Horních Počernicích, knihovna a historické muzeum do depozitáře v Terezíně a knihovní fondy zároveň i do zámku na Zbraslavi. Jedinými třemi výjimkami, které se stěhovat nebudou, jsou kostra plejtváka myšoka a velkorozměrové exponáty slona a žirafy. Pokud se dodrží plánovaná doba rekonstrukce, návštěvníci se na novou budovu muzea mohou těšit v roce 2016.