Šikovný autorský formát Anny Polívkové a spřízněných uměleckých přátel Případy doktora Toureta, který umožňuje do inscenace zahrnout nové postavy a nápady, znají například diváci pražského Divadla Ponec. Jeho letní modifikaci Paní Vltavská, Pan Plectrum a další případy doktora Toureta v podání doktorky Vratislavové zhlédli diváci v jednom z cirků Letní Letné a nenudili se. Doktorka Evženie Vratislavová (Anna Polívková) je vítala v bílém plášti, šedé paruce a brýlích již během dlouhé fronty před stanem.
Recenze: Paní Vltavská, Pan Plectrum a další případy doktora Toureta
„Budete-li mít štěstí a hlavní interpretka nebude dělat Zagorku, z hlubin představení nakonec vystoupí i trio AnIby neřekla (Anna Polívková, Jakub Baro a Jakub “Steve„ Lenz) a předvede své písně zvané Popůvky,“ zněla upoutávka na komponovaný večer, zabývající se lidskou myslí. Scénický tvar skutečně v určitém bodě přešel v neformální koncert „sklepáckého typu“, škoda jen, že pocitově příliš brzo, asi po padesáti minutách hraní, kdy byl zážitek z extáze (vyprovokované láskou k hudbě Bedřicha Smetany) zprvu nenápadné paní Vltavské (Anna Polívková) teprve v očekávání dalších podobných skečů.
„Tvorba léčí i velice vážné případy,“ tvrdí svérázná doktorka Vratislavová, zastupující na přednášce kolegu Toureta. Na jinak prázdném jevišti sedí její pacient, občas se nenápadně napije energetického nápoje a spíše pasivně čeká na impulsy ze strany jevištní partnerky, kterou v průběhu hry doprovází na kytaru. Pacient je zároveň hudebník Pan Plectrum. Tóny vidí jako barvy, což je docela inspirativní diagnóza. Z publika se mu přihlásí „náhodný“ kytarista se stejnou obtíží a trio máme pohromadě. Pan Plectrum je spíše ležérní, jen místy drží fazonu klienta (ke změně identity mu od začátku pomáhá afro paruka). V kontrastu s výkony hlavní protagonistky hraje sice „druhé housle“, ale když dostane v půli večera možnost hudební složku více rozbalit, příležitost využije.
GALERIE
Anna Polívková autor: František Ortmann, zdroj: Letní Letná
Podobně jako jeden z hlavních zahraničních hostů festivalu Letní Letná - Cirkus Cirkör i Anna Polívková coby neuroložka hraje o mozku a jeho záhadách. „Mozek má dvě půlky jako zadeček… Mozek je fascinující záležitost a využíváme ho jen z pěti procent,“ zaujatě říká doktorka Vratislavová. Sama trpí různými zvukovými i pohybovými tiky, kterými nechtěně baví publikum. Korsakovův syndrom nečekané ztráty paměti předvede tak autenticky, že zkrátka zapomene na scénu znovu přijít. Místy se skutečně ocitáme v aule fakulty na nějaké populárně-vědecké seanci.
Anna Polívková je bezprostřední a pohotová, exceluje zvláště v již zmíněné etudě s paní Vltavskou, kterou doktorka Vratislavová uvede jako příklad další zvláštní choroby. Vltavská v hnědých šatech, se starou kabelkou a cédéčkem Mé vlasti, strhne všechny během chvíle mimikou, gesty, tancem. Mazlí se s tóny i partiturou, ukazuje mapu přítoků Vltavy. Příběh fanynky vrcholí sprchou vody z lahve a pohyby vlasů do rytmu skladby. Voda stříká do prvních řad, gejzír nápadů přechází v realitu, do níž se Vltavská snad ani nechce probudit.
Posledním bodem programu je zpívání doktorky Vratislavové, vtipně podpořené šuměním diváků, kteří tímto napodobňují sprchu. V koupelně zpívá totiž doktorka nejraději, respektive jedině tam. Druhá afro paruka udělá z vědkyně hvězdu, ta se už nenechá k slibné kariéře déle přemlouvat a začíná koncert Popůvek v angličtině nebo češtině.
GALERIE
Anna Polívková autor: František Ortmann, zdroj: Letní Letná
Pěvecké schopnosti Anna Polívková uplatňuje také v hudební retrokomedii Ondřeje Havelky Zločin v Posázavském Pacifiku, jejíž reprízy je možné navštívit 21. září nebo 3. října v 19:00 v Divadle Kalich. Společně s Marthou Issovou připravila pro otevřený prostor La Fabrika představení o ženském přátelství i řevnivosti Krasavice Interkontinentální, v němž se svou oblíbenou kolegyní vystupuje v klaunském duu. Krasavice v La Fabrice možno spatřit 16. září v 19:30 a 25. září ve 20:00.