John Cage a jeho ticho plné zvuků

Berlín – V Berlíně začala výstava ke stému výročí narození amerického skladatele Johna Cage. Tamní umělecká akademie se bude dílu významného tvůrce 20. století, jenž hlásal, že všechny zvuky i hluky jsou si rovné, věnovat celý rok. Na projektu se podílejí i lidé, se kterými osobně spolupracoval.

„John Cage byl radikální umělec, takže nic pro začátečníky. Měl ale i velký smysl pro humor. Naše výstava dává prostor zamyslet se nad pojmy, které Cage posunul: Co je umění, co je tón, co je hudba. Máme tu videoinstalace - vlastně nic spektakulárního, a přesto tak působivé,“ popisuje kurátor Umělecké akademie Berlín Johanes Odenthal.

Asi nejznámější skladbou Johna Cage je kompozice složená z trojího otevření a zavření víka klavíru v přesně daných časových úsecích. Jinak nezazní jediný tón. Legendární kus má v koncertním provedení 4 minuty a 33 sekund.

Ve spojení s Cagem je ale třeba kromě hudby zmínit i tanec jeho slavné sólo s gaučem, kdy je tanečnice doprovázená jen skladatelovým hlasem. Slavná choreografie ze 70. let v Berlíně tak znovu ožívá, opět za účasti Reinhild Hoffmannové. „Časté nedorozumění je, že si lidé myslí, že u Johna Cage je možné naprosto cokoli. On měl ale velmi přesná pravidla, v rámci kterých nechával onen volný prostor. Ale není to náhodné. Přesně naopak. Vyvinul velmi precizní systémy,“ podotýká tanečnice a choreografka Reinhild Hoffmannová.

Jedním z těch, kteří se s Johnem Cagem přátelili, je skladatel Dieter Schnebel. Interpretuje jeho hudební přednášku s názvem „Čtení o ničem“. „Musí se číst v tříčtvrtečním taktu. Vždycky si musím rukou vyklepávat rytmus. Na jednom místě musí člověk dvě a půl minuty mlčet a jen stopovat čas. Dřív publikum rušilo, nevědělo, co se děje. Teď už jsou lidi zvyklí,“ dodává.